Jan Bednář: Západ si s Putinem neví rady

18. březen 2014

Události těchto dnů na Krymu a v Moskvě ponechávají Západ v úloze velmi vzdáleného a jen nepatrně zúčastněného pozorovatele.

Západ sice předem ústy svých předních politiků hlasitě protestoval proti pořádání referenda o sebeurčení na Krymu, který byl dosud součástí Ukrajiny, ale nebylo nakonec v jeho silách uspořádání referenda zabránit. A referendum přineslo výsledky, které sice všichni čekali předem, ale které dovedl ke svému prospěchu využít právě jen ruský prezident Putin.

Sankce, které západní státy v minulých dnech ohlásily, včetně těch, které pravděpodobně ještě v příštích dnech ohlásí, na výsledku celého vývoje v této části Evropy nemohou nic změnit.

Krym se v těchto hodinách a dnech stává součástí Ruské federace, jakkoli to odporuje mezinárodnímu právu.

Sankce namířené proti Rusku kvůli tomu slibuje americký viceprezident Joe Biden, který je právě na návštěvě v Polsku a podobnou reakci požadují politikové Evropské unie, zejména německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande. Konkrétní podobu sankcí proti Rusku zřejmě schválí nejvyšší představitelé členských zemí Evropské unie ve čtvrtek a v pátek na schůzce v Bruselu.

Čtěte také

V pondělí se v Haagu sejdou nejvyšší představitelé skupiny G7 na okraji summitu o jaderné bezpečnosti a přijmou zřejmě také další společná opatření v reakci na vývoj na Ukrajině. G7 zahrnuje hospodářsky nejvýznamnější země Západu: Spojené státy, Německo, Francii, Británii, Kanadu, Itálii a Japonsko.

V uplynulých mnoha letech spolupracovala skupina G7 také s Ruskem, s nímž v době mezinárodního uvolnění utvořila tzv. skupinu G8, ale tato spolupráce nejspíš v této chvíli končí. Zástupci skupiny nedávno ohlásili v souvislosti s událostmi na Ukrajině, že přerušují přípravy letošního summitu skupiny G8, který se měl konat v červnu v Soči. A podle hlasů, které se nyní na Západě ozývají, nebude se chtít napříště G7 s Ruskem spojovat do skupiny G8, ostatně od počátku vzniklé jaksi „uměle“ v rámci usilovného mezinárodního usmiřování a nikoli na základě skutečně společných a vzájemně sdílených ekonomických a politických zájmů a stejných etických hodnot.

Mezinárodní společenství se tak rozděluje a Rusko se dostává do izolace. Jak k tomu podotkl britský ministr zahraničí William Hague, je to jeho politování hodné rozhodnutí, samo Rusko si takovou odpověď Západu vynucuje.

Británie podle ministra Haguea také ruší svoji účast na společném námořním cvičení s Ruskem a ruší i chystanou návštěvu lodi britského vojenského námořnictva v Rusku a pozastavuje vývoz do Ruska vojenského materiálu, který by mohl být použit proti Ukrajině.

Takové kroky lze nyní očekávat z mnoha stran.

Jsou to ale, jak vidíme, spíše jen symbolické a většinou jen jednorázové sankce, které nemohou de facto na dalším vývoji v Rusku a na Ukrajině nic změnit.

Západ si zkrátka s Vladimírem Putinem teď neví rady. Anexi ukrajinského území Ruskem zabránit nedovede.

autor: Jan Bednář
Spustit audio