Jan Bednář: 5. telefonát amerického a ruského prezidenta kvůli Ukrajině

Tentokrát se však – na rozdíl od minulých telefonátů – jejich konverzace i v oficiální diplomatické řeči popisuje jako „přímá a otevřená“, což zkušení západní novináři překládají do normálního jazyka tak, že mezi oběma prezidenty zavládlo mimořádně silné napětí.

Barack Obama podle informací Bílého domu vyjádřil hluboké znepokojení nad tím, že ruské vedení podporuje akce ozbrojených proruských separatistů na východní Ukrajině, což jak řekl, ohrožuje a destabilizuje ukrajinskou vládu.

Prezident Obama v rozhovoru s Putinem zdůraznil, že všechny nelegální ozbrojené síly na Ukrajině by měly složit zbraně a vyzval přímo Vladimira Putina, aby využil svého vlivu, který má mezi proruskými ozbrojenými skupinami, a přesvědčil je o tom, že mají opustit budovy, jichž se zmocnily.

Čtěte také

Obama také řekl, že ruská vojska se musejí stáhnout z okolí východních ukrajinských hranic, aby se snížilo napětí v této oblasti, a v té souvislosti vyjádřil pochvalu vládě v Kyjevě za to, že se snaží zachovat jednotu země a připravuje volby a ústavní reformy, které by měly vést k větší decentralizaci.

V další části telefonického rozhovoru, který se prý uskutečnil na žádost Moskvy, Vladimir Putin prý ujišťoval Obamu, že Rusko do vývoje na Ukrajině nezasahuje.

Maskovaní proruští aktivisté se v Doněcku zabarikádovali ve vládní budově, před níž stojí příslušníci ukrajinské policie|foto: ČTK/AP, Efrem Lukatsky,ČTK

Právě toto tvrzení se však v této chvíli stává hlavním předmětem sporu. Před dnešním jednáním s ministry zahraničí Evropské unie v Lucembursku prohlásil generální tajemník organizace NATO Rasmussen, že Moskva by měla přestat destabilizovat situaci a dát jasně najevo, že násilné činy proruských separatistů nepodporuje.

Čtěte také

Fakticky tak popřel pravdivost Putinova tvrzení a dodal: „Samozřejmě, že naše informace jsou spolehlivé a myslím si, že ruské chování a činy mluví samy za sebe – ,ruská ruka‘ je do dění na východě Ukrajiny do hloubky zapojena.“

Podobně vnímají situaci i přední evropští státníci. Německá vláda, která až dosud váhala s vyvíjením nátlaku na Moskvu, došla nyní k názoru že „existují jasné náznaky, že ozbrojené gangy na východní Ukrajině dostávají podporu z Ruska“.

A obvykle velmi opatrný švédský ministr zahraničí Carl Bildt prohlásil: „Jestliže Rusové to eskalují, pak my to budeme muset také eskalovat,“ čím6 myslel vyhlášení přísnějších ekonomických sankcí vůči Rusku.

Vývoj tak nabývá velmi rychlý spád a současné vysoké napětí nejspíš k žádnému diplomatickému řešení sporu nepřispěje.

Čtěte také