Jak stará je Sahara?

Sahara se táhne z východu na západ na úctyhodnou vzdálenost 3 500 kilometrů. Ze severu na jih měří v průměru 1 600 kilometrů. Celkem je to 9 milionů kilometrů čtverečních vyprahlé, z valné části kamenité pustiny. "Filmové" písečné pouště s dunami a přesypy zabírají jen o málo víc než desetinu. Historie Sahary se zdá na první pohled krátká. Do dnešní podoby se začala formovat teprve před 4 tisíciletími. Archeologické nálezy či nádherné skalní malby v Tassíli-n-Ajjeru dokazují, že ještě před 6 000 roky tu byl ráj. Dnešní pouští tekly řeky, rozkládala se tu jezera. Dostatek vody dovoloval růst bujné vegetace, za kterou přicházela početná stáda zvěře. Žili tu i lidé. Pak idyla skončila a Sahara se stala takovou, jakou ji známe dnes.

Sahara má ve své historii mnohem více "suchých" období. V Mauretánii se rozkládala poušť už před 20 tisíci roky a z Tunisu jsou známy důkazy o poušti staré 86 tisíc let. Tuniské nálezy byly považovány za nejstarší důkaz o existenci pouští na místě dnešní Sahary. Vědecký tým složený z francouzských a čadských geologů a vedený Mathieuem Schusterem z University Louise Pasteura ve Štrasburku narazil na území Čadu na zbytky dávných písečných dun. Rozkládají se na ploše kolem 2 000 kilometrů čtverečních a jsou svědectvím o velmi staré poušti. Schusterův tým určil stáří pravěkých písečných dun na 7 milionů roků. Historie Sahary tedy sahá do minulosti mnohem hlouběji, než jsme si mysleli. Už v samých počátcích její existence se střídala období extrémního sucha s periodami, kdy Sahara skýtala poměrně příhodné podmínky k životu. Zdá se, že se poušť vracela v cyklech, které trvaly přibližně 20 tisíc roků. Vědci se domnívají, že to souvisí s tzv. Milankovičovým cyklem klimatických změn vyvolávaných opakovaně změnami v pohybu Země kolem Slunce a v otáčení naší planety kolem její osy.

Autoři skalních maleb z Tassíli-n-Ajjeru nebyli zdaleka prvními lidmi, kteří využili "slabších chvilek" saharské pouště. Už před sedmi miliony roků žil na území dnešního Čadu v místě dočasně vyklizeném pouští primát Sahelanthropus tchadensis. Jeho objev francouzským paleoantropologem Michelem Brunetem vyvolal v roce 2002 velkou senzaci. Někteří badatelé považují Brunetem objevenou fosílii za našeho nejstaršího známého zvířecího předka.