Jak poznat vědu od pavědy?

Kdo se chce věnovat vědám a výzkumu, musí se prokousat učebnicemi a pochopit souvislosti, zatímco pro porozumění pavědám mnohdy stačí přečíst si článek v bulvárním tisku. Odpůrcem pavěd je Prof. Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Právě on v Natuře z 9. srpna poukázal na jejich nesmyslnost i skryté nebezpečí.

Co je nový vědecký přístup a co je pavěda?

Někdy může být problém rozlišit nový vědecký přístup od pavědy a historie zná několik případů, kdy se potvrdila platnost něčeho, co se dříve považovalo za nesmysl. Tak třeba v 18. století francouzští akademici prohlásili, že z nebe nemohou padat kameny, protože tam žádné nejsou. Dnes existenci meteorů nikdo nepopírá. Podobně tomu můžeme být i s přístupy, které akademická věda dnes považuje za "pavědecké". Ovšem jejich stoupenci musí dodržet určitá pravidla.

Ten, kdo přijde s novým pozorováním, musí jeho pravdivost vědeckými způsoby dokázat. Ovšem nejen to. Nové tvrzení musí být takové, aby existovala možnost jeho vyvrácení; říkáme tomu princip falzifikace vědeckých poznatků. Pokud nová teorie vůbec neumožňuje dokázat její nepravdivost, nejedná se o teorii vědeckou. V žádném případě nestačí pouhá víra. To, že něco vypadá rozumně, ještě neznamená, že to tak skutečně je.

Nekonečná práce Sisyfa

V roce 1995 vznikl Český klub skeptiků SISYFOS, který na existenci a nebezpečí pavěd upozorňuje. Na paměti má známý výrok Alberta Einsteina: "Vím o dvou věcech, které jsou nekonečné. Jednou je vesmír, druhou lidská hloupost. Tím vesmírem si ale nejsem tolik jistý." Název společnosti je odvozen od antického Sysifa, který před sebou valí balvan a před vrcholem hory mu vždycky spadne a on ho musí tlačit od začátku. Stejný je boj s lidskou hloupostí.

Mezi nejznámější činnosti Sisyfa patří udělování cen za přínos k matení české veřejnosti a rozvoji blátivého způsobu myšlení Bludný balvan. Cena je tajně vyhlašována vždy 17. března, tedy ve výroční den vzniku Sisyfa, a dostávají ji jak jednotlivci, tak družstva. Nelze předpokládat, že by laureáti svých činností zanechali, ale už to, že se vyhlášení ceny zmedializuje, je záslužné. Lidé si mohou lépe uvědomit, že ne všechno, co je jim předkládáno, musí být pravda.

Sisyfos také sleduje, zda nevědecké přístupy nepodporují tak významné organizace, jako jsou například média veřejné služby, či renomovaný přírodovědný tisk. Za rok 2006 tak Bludný balvan získala redakce časopisu Vesmír za uveřejnění článku o vysoušečích zdiva a následné otisknutí reklamy na ně. Jejich princip však odporuje vědeckému poznání.

Nebezpečí pavěd

Hlavní nebezpečí pavěd tkví v tom, že se jedná o podvod. Možná je to příliš silné označení, jak ale jinak nazvat to, že někdo za desítky tisíc korun prodává neúčinný vysoušeč zdiva? To je jedno nebezpečí - někdo vynaloží peníze za něco, co nefunguje, nebo co má chránit před něčím, co nejspíše ani neexistuje (např. geopatogenní zóny).

Mnohem závažnější jsou pak škody na zdraví a třeba i na životě, které mohou způsobit léčitelé. Onkologové si naříkají, že pacienti k nim přicházejí v době, kdy už jim příliš pomoct nelze. Přitom by stačilo, kdyby se včas svěřili do rukou lékařů a ne léčitelů. Mnoho lidí za svou důvěřivost zaplatilo životem...

Vědu pavědy neohrožují

Naštěstí žijeme době, kdy je věda ve společnosti již silně zakořeněna, a tak ji v zásadních věcech nemůže nic ohrozit. Učiníme-li nějaké rozhodnutí, rozhodně se vždycky budeme řídit poznatky skutečné vědy a ne předpověďmi jasnovidců.

Přesto je důležité mít se na pozoru, a potřeba je i ta mravenčí a nekonečná práce, kterou dělá třeba Sisyfos.

Více se dozvíte v přírodovědném magazínu Natura.