Jak pomoci Gruzii
Rusko dnes k sobě ještě úžeji připoutalo Jižní Osetii a Abcházii. Podepsalo s nimi smlouvy o přátelství. Novému vývoji na Kavkaze se ve své dnešní poznámce věnuje náš zahraničněpolitický komentátor Milan Slezák.
Severoatlantická aliance a Evropská unie mohou a dokonce musejí nadále volat po územní celistvosti Gruzie, ale po té je už veta. Dnes se to znovu potvrdilo: Rusko podepsalo s odtrženeckými gruzínskými enklávami, které uznalo za nezávislé státy, smlouvy o přátelství. Z nich plyne, že se prohloubí ekonomická provázanost. Příklad? Propojí se energetické soustavy a dopravní tepny.
Prohloubí se též provázanost politická a diplomatická. Příklad? V Jižní Osetii i Abcházii bude ruský protektor - pardon, velvyslanec.
A že si své zisky Rusko nehodlá nechat vyklouznout, potvrzuje vojenská část dohod. Ruská armáda bude v Abcházii a Jižní Osetii už zcela otevřeně, a ne, jako dříve, pod farizejskou hlavičkou mírových sil. Ruští vojáci budou patrolovat na hranicích enkláv s vlastní Gruzií. Že je to divný postup, napřed uznat zemi za zcela svrchovanou, a pak nechat své vojáky, aby v ní zapustili kořeny? Ale no tak - vy jste ještě nikdy neslyšeli o dialektice?
Teď vážně, protože západ žádné důvody k veselí nad vývojem v Zakavkazsku nemá. Opakuje, že stojí za Gruzií. Ale může jí dopomoci k opětovnému získání jejích odtržených enkláv? Nemůže. Diplomatický tlak na Moskvu nepůsobí a na vojenský nedojde. Je zhola vyloučené, aby NATO šlo do války s Ruskem kvůli Abcházii a Jižní Osetii.
Západ může Gruzii pomoci jinak, například konkrétní, nikoli jen vágní nabídkou členství v NATO a Evropské unii. A může zklidnit některé horkokrevné gruzínské politiky, především prezidenta Saakašviliho. Byla by to obstojná odpověď na faktické rozšíření ruského státu a pro Gruzii by měla cenu zlata. Snad by se pak Gruzíni snáze smířili se ztrátou území, která se jim zřejmě už nikdy nevrátí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
