Izotopové "šmírování"
Izotopová analýza drápů umožnila stopovat šelmu, kterou na jedné americké dálnici srazilo auto.
Všichni živočichové si ve svých neživých tkáních - jako jsou chlupy a drápy - nesou záznam o místech, kterými se pohybovali. V těchto tkáních se totiž ukládají poměry stabilních izotopů, které jsou charakteristické pro určité prostředí. Poprvé bylo izotopové stopování použito v 90. letech minulého století u stěhovavých motýlů monarchů a od té doby jej vědci už mnohokrát využili například při studiu mezikontinentální migrace ptáků. O tom, že metoda funguje i ve státním měřítku, svědčí experiment s drápy pumy, kterou připravila o život srážka s autem na jedné dálnici v Nebrasce.
Kanadský ekolog Keith Hobson části drápů, odpovídající určitému období života pumy, rozdrtil na prášek. V něm pomocí hmotnostní spektrometrie stanovil poměr lehčích a těžších izotopů vodíku a uhlíku. Údaje pak porovnal s mapami těchto izotopů na území Nebrasky a přesně stanovil trasu, kterou se puma ubírala několik měsíců předtím, než na dálnici potkala osudný automobil.
A na základě čeho vznikly izotopové mapy Nebrasky? Poměr izotopů vodíku je závislý na srážkách - voda, obsahující těžký izotop vodíku deuterium, totiž podle článku na stránkách Nature z mraků padá rychleji. Dešťové mraky pak v půdě a spodní vodě nechávají zřetelný izotopový gradient, který vypovídá o jejich pohybu nad krajinou. Údaje o místních poměrech izotopů uhlíku zase vznikly na základě analýzy lymfatických uzlin jelenů zastřelených v různých částech státu.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
