Íránské ženy sundávají šátky. Režim to označuje za americké spiknutí a hrozí převýchovou

Na svém webu nabízí čtenářům vysvětlení širších souvislostí celé problematiky.

Íránská policie v únoru v Teheránu zatkla 29 žen kvůli protestům proti zákonu, který ukládá povinnost nosit hidžáb. K zatčení došlo v době, kdy ženy napříč Íránem sdílejí na sociálních sítích své fotografie, na kterých jsou s odhalenými hlavami a zároveň drží šátky symbolicky v rukou nebo je mají pověšené vedle svého těla.

ICYMI: #Iran sentences woman who removed hijab during protests to 24 months: Prosecutorhttps://t.co/gwwkAkQehm#TwitterKurds #Tehran pic.twitter.com/FuD9vRIiIP

— Kurdistan 24 English (@K24English) 9. března 2018

Století sporů o šátek

Economist pokračuje popisem momentální situace v Íránu. Místní policie uvedla, že kampaň proti povinnému nošení šátku byla a je podněcovaná zvenčí. A to údajně prostřednictvím ilegálních satelitních kanálů.

Ale poslankyně iránského parlamentu Solejhá Džoloudárzáde s takovým hodnocením nesouhlasí. Říká, že nálada ve společnosti k podobným protestům v zemi zrála už delší dobu. „Dějí se kvůli našemu nesprávnému přístupu. Ženy jsme omezili a zbytečně jsou dále sankcionované“, cituje Economist íránskou političku.

A pokládá si dvě podle něj zásadní otázky. Za prvé, jaká může být pravděpodobnost, že ženy v Íránu bitvu o povinné nošení šátku vyhrají? A za druhé, co jejich protesty říkají o stavu íránské politiky? Britský týdeník rovnou nabízí odpovědi.

Šátek nošený ženami je prý už dlouho symbol širších souvislostí vnitřní íránské politiky. V průběhu minulého století úřady v zemi poměrně drasticky měnily pravidla ženského oblékání. Nejprve se změnami přišel Rezá Šáh Pahlaví, iránský autokratický vládce. Ve třicátých letech dvacátého století přijal za svůj sekulární přístup svého tureckého protějšku Mustafy Kemala Atatürka.

Íránský šáh Rezá Šáh Pahlaví a turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk na snímku z roku 1934|foto: CC0 Public domain

Ve jménu modernizace zakázal šátky a vyslal svou policii, aby je vytrhla z rukou manželek íránských islámských duchovních a stoupenců přísného výkladu islámu. O čtyřicet let později, v roce 1979, se ajatolláhové pomstili a zasáhli proti sekulárnímu státu. A poslali levicové Íránky domů, aby si opět nasadily své šátky.

Zakryjte se nebo trpte

Nový režim, který nastoupil s íránskou revolucí, do trestního zákoníku vtělil ustanovení, podle kterého hrozí až dva měsíce ve vězení každé ženě přistižené v nesprávném oblečení bez pokrývky hlavy. Íránská morální policie, která se sama považovala za „hlídku Boží pomsty“, procházela íránskými ulicemi a skandovala „zakryjte se nebo trpte“, rekapituluje britský týdeník.

Islámská republika ale zároveň ženy podporovala, aby dosáhly co možná nejlepšího vzdělání. V devadesátých letech dvacátého století dokonce bylo mezi studenty vysokých škol více žen než mužů. Ženy se začaly zasazovat za svá práva. Nejdříve aby mohly mít nezakrytý alespoň pramen vlasů, následně začaly bojovat za právo mít odhalenou celou ofinu.

Economist pokračuje popisem situace v kancelářích bohatého severního Teheránu, kde si prý některé ženy sundávaly šátky úplně. Nedávné protesty mohou představovat jen malé potíže pro zavedené náboženské a zákonné pořádky. Na druhou stranu se ale může jednat i o symbol širšího neklidu v íránské společnosti, který by se mohl proměnit v něco většího.

Protesty žen se totiž šířily současně s většími demonstracemi, které se v Íránu odehrály loni v prosinci. V jejich čele stáli manuálně pracující dělníci v provinčních městech. Bouřili se kvůli vlastní neutěšené ekonomické situaci a vystupovali proti údajné korupci náboženské elity.

Iránští policisté domlouvají ženám kvůli příliš uvolněnému oblečení|foto: flickr.com , CC BY-SA 2.0, Amir Farshad Ebralimi

Americké spiknutí

Ve snaze odradit ženy ze střední třídy od přidání se k demonstracím, teheránský policejní šéf v prosinci prohlásil, že ženy už nebudou stíhané a zadržované kvůli tomu, že si sundaly svůj šátek. Místo toho měly být nově posílané k převýchově. Tento krok ale ve skutečnosti vedl k dalšímu rozšíření odhalování hlav u žen, což vyvolalo další reakci íránské policie, dočteme se v Economistu.

Mluvčí nejvyššího náboženského vůdce Íránu, ajatolláha Alího Chameneího, následně našel viníka v zahraničí. Za vše prý může americké spiknutí. Ale rozvážnější členové íránského kabinetu si podle britského periodika kladou otázku, jestli se šátky neproměnily ze symbolu víry spíše v symbol mužské nadvlády.

„Prorok Mohamed požadoval, aby jeho manželky nosily šátek, ale ne, aby tak činily obyčejné ženy,“ řekl Economistu nejmenovaný člen íránského vládního aparátu. Příznivci íránského prezidenta Hasana Rúháního uveřejnili průzkum veřejného mínění z roku 2014, ve kterém se ukázalo, že polovina Íránců považuje nošení šátku za věc osobní volby.

Íránský režim tak nyní může začít zvažovat, jestli stojí za to umožnit rozsáhlejší a dlouhodobou reformu v otázkách, jako jsou například pravidla pro oblékání žen. „Mohlo by mu to usnadnit udržení kontroly nad celou zemí,“ uzavírá svůj článek britský týdeník Economist.