Hrad, který zapálil sám majitel
Hrádok, Litava, Pustá Litava, Čabraď - to všechno jsou názvy hradu, který ze světa sprovodil jeho majitel. V okamžiku, kdy nedokázal zajistit jeho bezpečí, přenechal ho ohni a následně osudu.
Nejstarší osídlení místa je doloženo už z pravěku, kdy se zde usadil lid Lužické kultury. Sám hrad byl postaven na kopci, který je ze třech stran obtékán říčkou Litavou. V těsné blízkosti vedla ve středověku také cesta nadregionálního významu, ale dnes už je kolem hradu opravdu klid.
O vzniku hradu historie mlčí, ale pravděpodobně bude spojen s rodem Huntovcov. V písemných pramenech byla nalezena listina z roku 1135, kterou tento rod zakládá v nedalekém Bzovíku klášter. Předpokládá se, že v té době už Čabraď existovala.
Majetkové spory jako důkaz existence
První písemná zmínka o hradu je až z roku 1275 od krále Ladislava IV., kterou se snažil vyřešit majetkové spory mezi Deržom I. a jeho synovci Deržom II. a Demeterom z rodu Huntovcov. Ti totiž násilím hrad obsadili a svého strýce s manželkou i služebnictvem uvěznili. Ani příkazy panovníka na tom nedokázali nic změnit.
Tehdy se ovšem hrad nejmenoval Čabraď. Říkalo se mu Hrádek a později Litava, podle kolem tekoucí říčky. Tak tomu bylo až do roku 1462.
Tak jak rod Huntovcov hrad do svého majetku získal, tak o něj také přišel. Také další majitel panství se ho totiž zmocnil násilím, které nikdy nebylo potrestané. Tentokrát byl ovšem patrně poškozen, protože v roce 1394 byl označen jako Pustá Litava. Zpátky na scénu se pak vrací v dobách Jana Jiskry z Brandýsa, kdy se Litava stává až do roku 1462 centrem Jiskrových vojáků. V roce 1462 se také poprvé objevuje jméno Čabraď. Z druhé poloviny patnáctého století se zachoval také jedinečný popis vzhledu hradu, který vznikl kvůli dělení majetku.
Čabraď v 15. století
Hrad měl věž vedle vstupní brány, dvůr a čtyři bašty. V hradní věži byla velká místnost, dvě komory a dva sklepy. V jedné z bašt se nacházela pekárna, v baště nad bránou kovárna. Zapsána byla také studna, dům faráře, kuchyně, sklad potravin a sýpka. V soupise majetku se můžete dočíst také o počtu zbraní, včelíně v podhradí i o všech 26 osadách, které k hradu patřily.
V polovině devadesátých let proběhla na Čabradi konzervace prvního nádvoří společně se zjišťovacím archeologickým výzkumem. Tak se zrodil také základ občanského sdružení Rondel, které o hrad pečuje od roku 2000 a jeho práce je opravdu znát.
Archeologie jako první krok...
U znovuobjevení hradu Čabraď stál stejný muž, jako u výzkumů Pustého hradu u Zvolena. První setkání s hradem pak Alberta Loydla oslovilo natolik, že už mu zůstal věrný a stojí v čele sdružení Rondel.
Navštivte vesnici duchů
Pozvánka na Čabraď může být nejen pozvánkou do nedaleké vesnice duchů, ale také do světa příběhů, při kterých zamrazí. Stačí jen zmínit okamžik, kdy poslední majitel hradu, Ondrej Jozef Kohári, zapaluje svůj vlastní hrad. Stalo se tak v roce 1812.
Od roku 2000, kdy vzniklo občanské sdružení Rondel, jsou v areálu hradu pořádány pravidelné brigády, při kterých je hrad zbavován náletových dřevin a postupně konzervován, jak se můžete přesvědčit také na internetových stránkách sdružení nebo v naší fotogalerii. Kromě očekávatelných potíží se špatnou přístupností místa a nedostatkem financí, jsou dalším oříškem omezení pramenící z umístění hradu v areálu přírodní rezervace.
Přitom některé akce už museli členové občanského sdružení Rondel dělat kvůli nenechavým a nepozorným návštěvníkům několikrát...
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
