Historici: Winton nebyl osamělý hrdina, a jeho příběh je českým alibi holokaustu
Nové světlo na postavu zachránce židovských dětí Nicholase Wintona, oceněného letos Řádem bílého lva, vrhá článek dvou historiků holocaustu, Anny Hájkové a Martina Šmoka.
„Díky mně se Wintonův příběh stal známým. Obyčejný člověk, který není hrdina, udělal to, co měli udělat všichni slušní lidé, ale neudělali,“ popsal v pořadu Pro a proti záměr svých tří filmů k tématu režisér Matěj Mináč.
O Wintonových spolupracovnících se ve filmu příliš nemluví. „Jejich příběhy nejsou vůbec známé, a budu vděčný, když je někdo zpracuje.“
Dokumentarista si vyhradil právo na uměleckou licenci, a vzkázal historičce Hájkové, aby nepletla své osobní názory do historie. „Nejsem historik ani dějepisec, a filmy dělám tak, že si vyberu to, co mě osloví.“
Mináč: „Hájková v článku nenapsala, jak je fantastické, že se ten příběh dostal díky mým filmům do světa, a umožnil, aby se díky nim hovořilo i o Wintonových spolupracovnících Trevoru Chadwickovi a Doreen Warrinerové. Já jsem udělal svůj díl práce: natočil tři filmy.“
Historička holokaustu Anna Hájková z britské University of Warwick nezpochybňuje Wintonovy ani Mináčovy zásluhy, ale vidí i další historické souvislosti příběhu.
Hájková: „Vše co Winton udělal, mohl udělat jen ve spolupráci se spoustou levicových a antifašistických spolupracovníků z Británie. Jedni z nejdůležitějších lidí byli Chadwick a Warrinerová, protože byli celou dobu v Praze. Winton byl v Praze jen několik týdnů, a odjel dva měsíce před její okupací. Oni zůstali v Praze do jara, a byli celou dobu pronásledováni gestapem.“
Winton tedy nebyl ze skupiny cizinců usilující o záchranu židovských děti nejdůležitější, tvrdí Hájková. Podle ní také není pravda, že příběhy jeho spolupracovníků nejsou zpracovány. „Bylo publikováno mnoho memoárů a článků, a z nich je zřejmé, že to byli velmi složití lidé a politicky angažování antifašisté.“
Historička se proto ptá: Proč se my Češi tak zajímáme o Wintona? „Protože nám jeho příběh dává možnost vyprávět holokaust jako příběh s happy endem, a umožňuje nám neptat se dál na to, jaká v něm byla role nežidovských Čechů.“
„Mináčovy filmy zakrývají nejen to, že pomoc probíhala v mnohem širším kontextu, a podílelo se na ní mnohem více lidí a s politickým úmyslem, ale i to, jak se za holokaustu chovali nežidovští Češi,“ konstatovala Anna Hájková.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
