Hebron je palestinská památka, rozhodlo UNESCO. Prodlužuje tím konflikt, soudí religionista

12. červenec 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Izraelští vojáci v Hebronu

Město Hebron bude zařazeno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako ohrožená palestinská památka. A to včetně Jeskyně patriarchů, která je hned po Chrámové hoře v Jeruzalémě nejposvátnějším místem židů. Izrael považuje rozhodnutí UNESCO za přepisování historie a někteří politici hrozí, že organizaci přestanou finančně podporovat.

V rezoluci, kterou navrhly arabské státy, se totiž o Hebronu a hrobce patriarchů mluví jako o palestinské památce. „Z hlediska UNESCO jde o světové dědictví. Pokud budeme o památce mluvit jako o palestinské, povede to jen k prodlužování konfliktní situace, která tam panuje,“ říká religionista Dalibor Papoušek.


Jeskyně patriarchů
Místo bylo uctíváno už ve starověku, nejstarší část hrobky nechal vybudovat židovský král Herodes. Nic na tom nezměnil ani příchod islámu, ve kterém je zde pohřbený prorok Abrahám považován za prvního muslima. Po období křížových výprav do areálu nesměli vstoupit židé, a to až do roku 1967. V šestidenní válce území ovládl Izrael, který část Hebronu okupuje dodnes. Hrobka je rozdělena na muslimskou a židovskou část.

UNESCO uznává Palestinu

Město leží na Západním břehu Jordánu na území Palestinské autonomie. Od roku 1967 ale část Hebronu včetně Jeskyně patriarchů okupuje Izrael.

„UNESCO uznává Palestinskou autonomii za samostatný stát. Palestinci proto mohli podat žádost, které bylo vyhověno. Rozhodovala o tom komise s 21 členy, 12 bylo pro, 6 se zdrželo a 3 členové byli proti,“ přibližuje odborník na Blízký východ Marek Čejka.

Město extremistů

Hebron je podle Čejky klíčovým místem izraelsko-palestinského konfliktu, a to především kvůli problematice budování osad. V roce 1929 došlo k masakru místního židovského obyvatelstva Araby. Aby se zabránilo dalším konfliktům, rozhodla se tehdejší britská správa Židy vystěhovat – ti se pak mohli vrátit až v roce 1967.

„Město má asi 200 tisíc obyvatel, z 99 procent jsou to Arabové. V centru žije asi 800 židovských osadníků, kteří jsou hlídáni izraelskou armádou. Židé jistě mají legitimní právo tam žít, na druhou stranu právě v Hebronu a okolí jsou ti největší extremisté,“ zdůrazňuje Čejka.

V této souvislosti připomíná masakr z roku 1994 v Jeskyni patriarchů, při kterém židovský osadník Baruch Goldstein zavraždil nejméně 29 muslimů, ale také vzrůstající podporu hnutí Hamás na palestinské straně.

autor: mro
Spustit audio