Hadrosauři přežvykovali. Ale jinak než krávy

31. leden 2011

Na samém konci éry dinosaurů byli dominantními býložravci hadrosauři, kterým se přezdívá kachnozobí dinosauři. Jak a kterými rostlinami se živili, bylo záhadou, ke které přinesly klíč teprve mikroskopické škrábance na hadrosauřích zubech.

Na mnoha ilustracích vidíme hadrosaura, kterému ze zobáku čouhá kus zelené rostliny. Nevíme ale, jakým způsobem potravu zpracovával v ústní dutině. Čelistní klouby hadrosaurů byly odlišné od těch savčích, takže bylo pravděpodobné, že pokud žvýkali, dělali to jinak než krávy. Dosavadní studie také nedokázaly odpovědět na otázku, jestli si hadrosauři hledali potravu u země jako krávy a ovce, nebo jestli se za ní natahovali do korun stromů jako žirafy či jeleni.

Vyřešit obě otázky pomohla skenovací elektronová mikroskopie škrábanců na zubech hadrosaura rodu Edmontosaurus, který žil před 68 až 65 miliony let, na délku měřil 13 metrů a vážil přes 3 tuny. Podle škrábanců na zubech se zdá, že potrava hadrosaurů musela obsahovat drobná tvrdá tělíska. Těmi mohl být písek, který se do tlamy dostal při spásání trávy, nebo krystalky křemíku, které obsahují rostliny přesliček. Ty byly v době života hadrosaurů daleko běžnější než trávy, takže vědci se přiklánějí k názoru, že právě přesličky zabíraly na talíři hadrosaurů nejvíc místa.

Ze škrábanců také vědci odvodili způsob, jakým hadrosauři přežvykovali. Spodní čelist byla poměrně nepohyblivá, ale způsob připojení horní čelisti ke zbytku lebky dovoloval zvláštní žvýkací pohyby. Hadrosaurus nepřežvykoval ze strany na stranu, ale místo toho předsouval horní čelist před dolní a třením zubů od sebe potravu drtil.

Výsledky studie popisuje článek, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.