Golfský proud zeslábl

Doba ledová jako výsledek globálního oteplení není jen výplodem fantazie scenáristů katastrofických filmů, jako byl například americký kasovní trhák Den poté. Vědci se touto myšlenkou zabírají vážně už delší dobu, i když filmovým zpracováním nástupu "doby ledové" nebyli zrovna nadšeni.

Na rozdíl od akčních filmů se v reálném světě neodehrávají zásadní zvraty pozemského klimatu přes noc. "Rychle" znamená v řeči klimatologů "během staletí" a "bleskové" změny se odehrávají v průběhu desítek let. Tým vědců z Národního oceánografického centra v britském Southamptonu vedený Harrym Brydenem nyní představil na stránkách vědeckého časopisu Nature výsledky měření, které naznačují, že jedna taková "blesková" změna už možná začala a může citelně zasáhnout do života příštích generací obyvatel Evropy.

Evropské klima je pod silným vlivem Golfského proudu. Ten se rodí ve sluncem vyhřátých vodách Mexického zálivu a jako gigantická mořská řeka dopravuje obrovská množství teplé vody až do severních oblastí Atlantiku. Přitom ohřívá vzduch nad mořem, který pak větry zanášejí nad pevninu. Díky tomu má Evropa o poznání přívětivější klima, než by odpovídalo její vzdálenosti od rovníku. Voda Golfského proudu postupně vychládá a její hustota díky tomu roste. Proto se daleko na severu "propadá" z povrchových vrstev do mořských hlubin. V několikakilometrové hloubce se pak jako vratný proud valí zpátky na jih. Teplý "povrchový" proud vytváří spolu se studeným hlubinným protiproudem jakýsi oceánský dopravní pás roztáčený rozdíly v hustotě teplé a studené mořské vody.

V současné době dochází vlivem globálního oteplení k tání arktických ledovců. Jejich sladká a tudíž i "lehká" voda se v obrovských množstvích dostává do severního Atlantiku. Na "dopravní pás" mořských proudů působí jako písek v ozubeném soukolí. Vědci se obávají, že se v důsledku narušení toku mořských proudů přísun teplé vody k břehům Evropy zastaví. Až do roku 1998 se nezdály změny v pohybu vodních mas významné. Výsledky měření Brydenova týmu z loňského roku ale naznačují, že se situace začíná výrazně měnit.

Brydenův tým využil k zachycení současného stavu mořských proudů v Atlantiku nové sondy rozmístěné napříč oceánem od pobřeží Afriky až k Bahamám. Stav mořských proudů v minulosti odvodil Bryden se svými spolupracovníky z výsledků několika expedic, které zkoumaly Atlantik z palub výzkumných plavidel v letech 1957, 1981, 1992 a 1998.

Výsledky srovnání jsou alarmující. Oproti roku 1998 se v roce 2004 vracelo k jihu o 50 % více vody Golfského proudu ještě před tím, než dosáhlo obvyklého bodu "severní obrátky". Také hlubinný studený proud zeslábl o 50 %. Transport vody na atlantickém "dopravním pásu" slábne a zpomaluje se. Čeká nás tedy doba ledová? Řada vědců upozorňuje na fakt, že údaje z roku 2004 byly získány prostřednictvím automatických sond, zatímco předchozí měření proběhla z lodí plujících napříč Atlantikem. Není jisté, nakolik je pozorovaný rozdíl v síle Golfského proudu skutečný a nakolik odráží odlišné způsoby měření. Přiznává to i sám Bryden.

Systém mořských proudů navíc "nejede" stále stejně rychle. V některých obdobích Golfský proud z přirozených příčin "přidá plyn", jindy zase "sundá nohu z plynového pedálu". Musíme si proto počkat na výsledky dalších výzkumů a měření. Teprve pak budeme vědět, na čem jsme. Do té doby není důvod k panice. Doba ledová, jakou nás strašili tvůrci katastrofického Dne poté, nám na dveře zcela jistě neklepe.

Na druhé straně by bylo zcela nezodpovědné brát data Brydenova týmu na lehkou váhu. Ze studia vývoje pozemského klimatu vyplývá, že zpomalení cirkulace mořských proudů v Atlantiku zůstává po staletí bez zjevných následků, ale pak dokáže během několika desetiletí srazit teploty vzduchu v severských oblastech i o 10 °C. Mořské proudy není těžké vyvést z rovnováhy, ale s "návratem k normě" si dávají načas. Ochlazení sevře Evropu na hodně dlouho. Na obnovu Golfského proudu a s ním přicházející oteplení bychom mohli čekat přinejmenším stovky let, ale spíše celá tisíciletí.