Globální oteplení posiluje lesní požáry

24. září 2010

Vzestup koncentrace skleníkových plynů v ovzduší zvyšuje teplotu pozemské atmosféry. V horských oblastech to vede k časnějšímu tání zimních zásob sněhu a rychlému vysychání lesů, které se v létě mění na zápalnou bombu plnou suchého dřeva. Četnost a intenzita lesních požárů dramaticky roste. Do ovzduší se při nich uvolňuje stále více oxidu uhličitého, který dále zesiluje skleníkový efekt. Horské lesy se tak ocitají v začarovaném ohnivém kruhu.

Globálnímu oteplování je přičítána řada fenoménů, jež současnému lidstvu komplikují život. Kromě tání polárních i vysokohorských ledovců nebo zvětšování pouští bývá oteplování pozemského klimatu spojováno se šířením některých infekčních chorob nebo narůstáním hrozby extrémně silných hurikánů. Nejnovější studie amerických vědců zveřejněná v prestižním vědeckém časopise Science spojuje globální oteplování s nárůstem četnosti i síly lesních požárů.

Analýze bylo podrobeno celkem 1.166 požárů, jež se v posledních 34 letech přehnaly lesy na západě USA a postihly porosty na ploše větší než 400 hektarů. Za tuto dobu se prodloužila sezona lesních požárů o 78 dnů. Narostla také průměrná délka trvání jednotlivých požárů. Jestliže dříve trval velký lesní požár asi týden, dnes zuří plameny déle než měsíc - v průměru 37,1 dne.

Příčinu tohoto dramatického posunu vidí autoři studie v narůstajících teplotách ovzduší, které se v pozorovaném období zvýšily o 0,9°C. To vede k uspíšenému tání sněhu na horách o 1 až 4 týdny. Sníh je v horských oblastech na západě USA hlavním zdrojem vody v krajině. Sněhová pokrývka chrání hory před požáry. Jakmile sníh roztaje a krajina vyschne, změní se suché lesy v zápalnou bombu. Pak stačí blesk, nebo lidská nedbalost při manipulaci s ohněm a neštěstí je hotovo. Suché, horké a větrné počasí udrží zuřící požár při životě po dlouhé týdny.

Velké ničivé lesní požáry jsou na západě USA celkem běžné od roku 1988, kdy v Yellowstonském národním parku zuřil oheň v lesních porostech celé tři měsíce. Za oběť mu padly lesy o celkové rozloze 600.000 hektarů. Boj s plameny si vyžádal náklady 120 milionů dolarů a zaměstnal 25.000 hasičů. Řádění živlů zastavilo až první sněžení, jež přišlo do hor v polovině září. Požár Yellowstonského parku je typickou ukázkou současné "ohnivé" statistiky, kde na vrub necelých pěti procent všech požárů připadá více než 95% veškeré plochy zničené ohněm. Navzdory vynaloženému úsilí i prostředkům se hrstka požárů pravidelně vymyká jakékoli kontrole. Není to tím, že by se hašení nevěnovala patřičná péče. Náklady na likvidaci obřího požáru mohou vystoupat až na 20 milionů dolarů denně. Ročně vynakládají Spojené státy na přímý boj s lesními požáry 1,7 miliardy dolarů.

Lesní požáry přitom do života lesa neodmyslitelně patří. Oheň je hlavním likvidátorem mrtvého dřeva. Bez přispění plamenů zůstává v suchých krajích mrtvá dřevní hmota v lesích neuvěřitelně dlouho. Kláda tu může ležet déle než sto let bez nejmenších známek rozkladu. Každoroční drobné požáry les přirozeně čistí. Preventivní ochrana před lesními požáry proto sehrává paradoxně roli lesního žháře. Čím déle se daří nevpustit oheň do lesa, tím více mrtvého dřeva se v něm nahromadí, a tím větší požár hrozí, když si plameny konečně najdou do lesa cestu. Procesy globálního oteplení riziko ještě dále zvyšují.

Výhledy do budoucna jsou alarmující. V horách na západě USA by měly letní teploty v letech 2040 až 2069 stoupnout o 2 až 5°C. Za stejné období tu dojde k poklesu srážek o 15%. Riziko velkých lesních požárů tak dramaticky stoupne. Podle odhadu kanadských vědců na dvojnásobek současného stavu.

Lesní požáry už dnes roztáčejí začarovaný kruh. Každoročně se při nich uvolní do atmosféry 3,5 x 1015 g uhlíku ve formě oxidu uhličitého. To je asi 40% emisí uhlíku vzniklých při spalování fosilních paliv. Lesní požáry tak čím dál tím více přispívají k zesílení skleníkového efektu a globálnímu oteplení. Vzestup teplot naopak zvyšuje četnost i rozsah lesních požárů.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.