Germánský apartheid dávné Anglie
Společenský systém rasové segregace zavedený v Anglii nově příchozími germánskými kmeny Anglů a Sasů zřejmě způsobil masivní průnik germánských genů do místní keltské populace. Tým badatelů pod vedením Marka Thomase z britské University College London tím vysvětluje zvláštní genetický profil dnešní anglické populace.
Genetické analýzy obyvatelstva dnešní střední Anglie ukazují, že více než polovina mužů nese jeden konkrétní typ pohlavního chromozómu Y. Jeho původ lze vystopovat až do pravlasti germánských kmenů, tedy do oblasti dnešního severního Německa a Dánska. Když kolem roku 450 n. l. do Anglie pronikaly germánské kmeny Anglů a Sasů, žily tam v té době přibližně dva miliony keltských Britonů. Příchozích Germánů bylo podle všeho méně než 200 000. V tom případě by ale měli dávní Germáni přispívat do genomu dnešních obyvatel Anglie přibližně z 10 procent.
Thomas s kolegy ve studii publikované v Proceedings of the Royal Society B tvrdí, že v textech z oné doby lze nalézt zjevný germánský apartheid. Tím je docela dobře možné onen nepoměr genů vysvětlit. Postavení nově příchozích dobyvatelů a starousedlíků bylo zjevně nerovnoprávné. Když jste zabili Germána, "cena za krev" placená rodině zemřelého byla až pětkrát vyšší, než částka placená za život starousedlého Kelta. Ve společnostech, kde jsou určité kmeny či rasy sociálně a ekonomicky preferovány nad jinými, není nijak překvapivé, že lidé dominantního etnika mají více dětí. Zároveň mají jejich děti mnohem lepší vyhlídky na kvalitní přežití do dospělosti. Zdá se, že nově příchozí kmeny se s původními Kelty příliš nemísily, ale prostě je postupně vytlačovaly úspěšnější reprodukcí.
Autoři, ve snaze ověřit, zda mohl takový apartheid vést k překvapivě vysokému poměru anglosasských genů u dnešních Angličanů, využili data z jiných výzkumných projektů sledujících etnika s podobným sociálním uspořádáním. Například v Keni existuje obdobná situace u nomádského kmene Gabbra. Vysoce postavení Gabbrové mají více než čtyřikrát vyšší porodnost, než ti s nízkým společenským statusem. Teorii germánského apartheidu podpořily i počítačové simulace. Germánské geny v pohodě mohly převládnout na keltskými během 15 generací.
Model apartheidu zajímavým způsobem spojuje bádání historiků, sociobiologů a moderní genetiky lidských populací. Zároveň je pravděpodobné, že nešlo o nic výjimečného. Obdobný apartheid se jistě mnohokrát v historii opakoval, jde tedy nejspíš o běžný způsob vývoje genomu na konkrétním území. Historie je krásně relativní, není od věci si uvědomit, že o několik málo století později bylo vše úplně jinak. Robin Hood byl pochopitelně Anglosas.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.