Geneticky modifikované rostliny neškodí lumkům
Genoví inženýři obrnili rostliny proti hmyzím škůdcům cíleným zásahem do dědičné informace. Nejnovější výzkumy potvrdily, že užitečnému hmyzu, který se živí hmyzími škůdci, nehrozí na poli s geneticky modifikovanými plodinami žádné nebezpečí.
Housenky zápředníčka polního (Plutella xylostella) páchají velké škody především na porostech křížatých rostlin, např. na květáku, brokolici nebo na zelí. Zemědělci hubí zápředníčka chemickými postřiky.
Novější zbraní jsou geneticky modifikované plodiny, které genoví inženýři obdařili genem bakterie Bacillus thuringiensis a které si podle podstrčeného genu vyrábějí bílkovinný toxin. Tyto tzv. Bt-toxiny působí jen na určitou skupinu hmyzu (např. jen na housenky motýlů). Na jiný hmyz (např. na včely) či jiné živočichy včetně člověka nepůsobí.
Tým vedený entomologem Anthonym Sheltonem z americké Cornellovy univerzity prověřoval, nakolik ohrožuje pěstování geneticky modifikovaných plodin s Bt-toxinem lumky, kteří kladou vajíčka do těla housenek zápředníčků a jsou vítanými pomocníky pěstitelů zeleniny.
Shelton nejprve v laboratoři vyšlechtil zápředníčky, jejichž housenky dokázaly Bt-toxinu vzdorovat a mohly se bez omezení krmit geneticky modifikovanou brokolicí. Na vykrmené housenky, v jejichž těle kolovalo velké množství Bt-toxinu, pustili vědci samičky lumka Diadegma insulare a sledovali osud vajíček, která samičky do housenek nakladly. Studie zveřejněná v prestižním vědeckém časopise PLoS ONE dokazuje, že se larvy lumka v housence nabité Bt-toxinem nerušeně vyvíjejí.
Shelton provedl podobné pokusy i s housenkami vzdorujícími běžným chemickým postřikům. Experimenty dopadly pro larvy lumků mnohem hůře. Odolným housenkám insekticid nevadil. Larvy lumka parazitující na těchto housenkách však zabíjel.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
