Evropskou centrální banku čekají vnitřní reformy

Plánované rozšíření Evropské unie o bývalé komunistické státy střední a východní Evropy vyžaduje, aby byla ještě předtím dokončena řada vnitřních strukturálních reforem. To se týká především výkonných a rozhodovacích orgánů Evropské unie, jako jsou evropská Komise a evropská Rada, ale ve stejné míře i jejích dalších, například finančních institucí a rovněž Evropské centrální banky. Přiznal to tento týden její ředitel Wim Duisenberg na zasedání výboru Evropského parlamentu, když řekl, že bankovní rada této instituce by nemohla fungovat v současné podobě, až se počet členů Evropské unie skoro zdvojnásobí.

Dodal ale, že vnitří reforma Evropské centrální banky, která vede své účty v jednotkách Euro, nebude jednoduchá.

Společná evropská měna Euro, zavedená v bankovní účetní praxi před dvěma lety, se po většinu doby projevovala jako poměrně slabá měna a její hodnota klesala. V posledních měsících konečně začala posilovat, ale ředitel Evropské centrální banky Duisenberg naznačuje, že důvěra v Euro by mohla být znovu ohrožena po rozšíření Evropské unie, jestliže se do té doby neuskuteční její vnitřní reformy. Podle Duisenberga je prakticky nemožné, aby bankovní rada rozhodovala rychle a efektivně, bude-li mít místo 15ti 27 členů (tedy jednoho zástupce z každého členského státu Evropské unie).

Předpokládá se, že bývalé komunistické státy střední a východní Evropy začnou vstupovat do Evropské unie v příštích několika letech. Jakmile po vstupu splní příslušné podmínky, mohou se připojit i k evropské měnové unii a podle dosavadních zvyklostí pak budou mít nárok i na své zástupce v řídící radě Evropské centrální banky.

Podle ředitele Duisenberga by proto bylo nejrozumnější vytvořit jakýsi "rotační" systém pravidelné výměny členů malé, ale efektivní bankovní rady. Členské státy by se pak v řízení banky "spravedlivě" střídaly.

Ale tato myšlenka hned naráží na pochopitelné překážky. Lze realisticky předpokládat, ptají se odborníci, že by třeba Francie anebo Německo - jako hospodářsky nejmocnější státy Euro zóny - nechaly čekat své guvernéry centrálních bank v předpokoji, zatímco uvnitř budou bankéři z Portugalska, Lotyšska a Bulharska rozhodovat o měnové politice celého bloku? To jistě není realistická představa.

Novou strukturu Evropské centrální banky budou proto muset nakonec navrhnout a schválit politikové. Ti jsou vždy vedeni národními zájmy, ale i snahou nalézt pro všechny přijatelný kompromis - tak, aby se ani velké, ani malé státy necítily poškozeny.

ČRo 6 / RSE 7. března 2001

rse@cro.cz