Evropská unie stále diskutuje o svém rozšíření

22. květen 2001

Na bruselské konferenci Evropské unie o rozdělování budoucí regionální pomoci se projevilo značné napětí mezi chudšími členskými státy a kandidátskými zeměmi.

Otázky spojené s rozdělováním tzv. regionální pomoci vyvolávají v současné době nebezpečné napětí uvnitř Evropské unie. Chudší členské státy, které každoročně přijímají obrovské dotace ze společné poklady v rámci tzv. regionální pomoci, se v poslední době nejspíš oprávněně obávají, že po rozšíření Evropské unie směrem na východ, kdy se novými členy stanou ještě mnohem chudší země střední a východní Evropy, bude většina regionální pomoci směřovat na východ, do nových členských zemí a že v důsledku toho budou muset být v odpovídající míře sníženy dotace, které zatím dostávají chudší členské státy v západní Evropě.

Spory uvnitř Evropské unie o rozdělování budoucí regionální pomoci se projevily naplno už před několika týdny, kdy chudší členské země, vedené Španělskem, naznačily, že kvůli tomu zablokují proces rozšíření. Evropská komise proto uspořádala tento týden v Bruselu dvoudenní konferenci, která měla objasnit možnosti řešení tohoto sporu.

V pondělí na bruselské konferenci promluvil předseda Evropské komise Romano Prodi: "Klíčovým slovem veškeré naší diskuse musí být solidarita. Evropa se nesmí stát jen jakýmsi mezivládním tržištěm, kde se členské státy handrkují o své národní zájmy."

Ačkoli i jiní vedoucí představitelé Evropské unie na bruselské konferenci opakovaně zdůrazňovali, že princip solidarity je základem evropské soudržnosti a že tento princip by se měl samozřejmě vztahovat i na nové členské státy, k nějaké dohodě o budoucím rozdělení regionální pomoci ani tentokrát účastníci konference nedopěli. Komisař Evropské unie pro její rozšíření Guenter Verheugen k tomu v úterý poznamenal:

"Jedné věci se v této diskusi nevyhneme. Je to závazek ke společné solidaritě, který je základem Evropské unie. To ale nesmějí být prázdná slova, nýbrž něco, co se prosazuje v praxi," podotkl Guenter Verheugen.

Postoj Španělska a dalších chudších členských zemí Evropské unie kritizovaly na bruselské konferenci také představitelé kandidátských zemí, například předseda polské vlády Jerzy Buzek:

"Očekáváme, že fondy přidělené novým členským zemím budou odpovídat současné politice a že tyto fondy, měřené na jednoho obyvatele, nebudou menší než u dosavadních členů Evropské unie. Kdyby tomu tak nebylo, těžko by mohly chudší regiony Evropy v budoucnu dohonit ty bohatší." Podle Jerzyho Buzeka je dělení na staré a nové členské státy "politicky nepřijatelné" a polská veřejnost něco takového odmítne.

Vzhledem k tomu, že ani tentokrát nebyli představitelé Evropské unie schopni nalezézt odpověď na otázky spojené s rozdělováním budoucí regionální pomoci, je pravděpodobné, že toto téma se za tři týdny stane též hlavním námětem diskuse vrcholné schůzky ve švédském Gothenburgu. Chudší členské státy Evropské unie se tam zřejmě dostanou do opozice proti bohatým členům i kandidátským zemím, které pro sebe chtějí obhájit to, co považují za spravedlivý podíl.

ČRo 6 / RSE

22. května 2001

rse@cro.cz

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.