Evropská unie má obavy z přílivu ilegálních přistěhovalců

2. březen 2001

Logo|foto:Český rozhlas

Členské státy Evropské unie nemají dosud jednotnou imigrační politiku a teprve připravují legislativu, která by měla začít platit od roku 2004. Dosažené dohody se zatím týkají jen osob, které žádají v některé členské zemi o azyl, ale úředníkům v Bruselu už nyní dělá nemalé starosti požadavek, aby kandidátské země, které usilují o členství v Evropské unii, přijaly přísné imigrační zákony.

Přistěhovalecká politika kandidátských zemí by podle těchto představ měla vyhovovat nejen existující tzv. Schengenské dohodě, která umožňuje v podstatě volný pohyb lidí uvnitř Evropské unie, ale měla by být v souladu i s budoucími nároky západoevropské legislativy, která má být zavedena v příštích letech.

Členské státy Evropské unie považují problém ilegálního přistěhovalectví za velmi naléhavý a poskytují proto už nyní kandidátským zemím střední a východní Evropy značnou finanční a technickou pomoc na posílení hraničních kontrol a na zlepšení zákonů, které se toho týkají.

Vedoucí oddělení mezinárodní migrace u Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Jean-Pierre Garson k tomu řekl zpravodaji naší rozhlasové stanice:

"Kdyby východoevropské země, které vstupují do Evropské unie, neměly dost silnou migrační politiku a kdyby ani po vstupu do Evropské unie nekontrolovaly dostatečně své hranice, pak by nám ilegální přistěhovalci mohli způsobit velké potíže. Proto se snažíme vyvíjet na východoevropské země nátlak, aby si uvědomily, o jak vážný problém se jedná."

Vedoucí oddělení mezinárodní migrace u Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Jean-Pierre Garson přitom zdůraznil, že podle dosažených dohod ponesou státy, které dovolí ilegální přistěhovalectví do zemí Evropské unie, za takové případy odpovědnost:

"Všechny nové státy Evropské unie budou muset uznat schengenský systém a s ním spojené mezinárodní dohody. Jestliže pak bude například ve Francii zadržen ilegální přistěhovalec a jestliže bude možné dokázat, že se sem dostal přes Polsko z Rumunska, pak tato osoba bude poslána do Polska a polské úřady se budou muset postarat o její přesun do Rumunska. Je to systém, který funguje už nyní," říká Jean Pierra Garson, i když, jak přiznává, "s velkými potížemi".

Je ale zajímavé, že podle jeho slov právě Česká republika "vede" před všemi ostatními kandidátskými v prosazování požadované přistěhovalecké politiky a v posilování hraničních kontrol.

ČRo 6 / RSE 2. března 2001

rse@cro.cz

autor: Jan Bednář