Evropská komise schválila návrh na reformu zemědělských subvencí

11. červenec 2002

Agrární politika je snad jedinou velkou oblastí vnitřní politiky členských států EU, která podléhá centrálnímu řízení z Bruselu. Z celkového rozpočtu unie, téměř 90 miliard eur se téměř polovina, přes 40 miliard každoročně rozděluje rolníkům.

Resortní komisař Franz Fischler, původem rakouský malozemědělec, který promoval v agrární vědě je tedy zodpovědný za nejbohatší část evropského finančního rozpočtu. Nyní předložil návrh na reformu rozdělování těchto velkých peněz a Evropská komise návrh ve středu schválila. Společnou agrární politiku přijalo tehdejší Evropské hospodářské společenství v 60. letech. V té době byl stav zemědělství zhruba polovičního počtu členských zemí horší, než dnes, Evropské hospodářské společenství bylo převážně dovozcem potravin. Systém výrobních podpor a subvencí, zavedený v 60. letech vedl nejprve k žádoucímu výsledku, kdy se společenství stalo samozásobitelem v nejdůležitějších odvětvích, v obilnictví i dobytkářství, avšak od 80. let dochází v evropském zemědělství k nadprodukci, jejíž důsledky označují mnozí za šílenství. Hory másla a hovězího masa, jezera mléka a vína začala vznikat a udržovala se tím, že subvence z Bruselu byly zaměřeny na výši produkce, kterou už nikdo skutečně nepotřeboval.

Jiné státy a kontinenty, včetně Austrálie vytýkaly sjednocující se Evropě, že vyváží vysoce subvencované zboží, ničí ceny na světovém trhu a poškozuje rolníky v jiných regionech. Současná reforma vytyčuje nové priority jak peníze rozdělovat a časem může vést k vyváženější situaci na agrárním trhu. Nejsou to jen kosmetické změny, jak řekl Franz Fischler, nýbrž změna tváře: "změnou tváře nemíním zpochybňování základů společné agrární politiky, budeme i nadále potřebovat silnou společnou agrární politiku na evropské úrovni, která má podporu veřejnosti a zaručuje společný trh.

Systém podpor, který zkresluje výrobní podněty, který vybízí rolníky k co nejintenzivnějšímu hospodaření, který se projevuje v červených číslech a kde je produkce udržována korzetem subvencí víc, než tržní poptávkou, taková politika riskuje, že ztratí podporu daňových poplatníků," řekl Fischler. Přímé podpory zemědělců se mají v budoucnu řídit podle výše minulých příjmů, mají být vypláceny jako jedna částka a v příštích letech postupně klesat vždy o 3 % tak, aby v posledních letech klesly celkem o 20 % . To vyvolalo okamžité protesty zemědělských svazů, zejména ve Francii, Španělsku a Itálii, které jsou největšími příjemci agrárních podpor z Bruselu.

Nicméně, jak vysvětlil Fischler v rakouské televizi, uspořené částky v sektoru zemědělství zůstanou, budou z nich financovány projekty na rozvoj venkova, na ochranu životního prostředí a další důležitá zlepšení v agrární oblasti. Snižování subvencí se nemá dotknout malých hospodářství, která dostávají v podporách méně, než 5000 eur ročně a plně zaměstnávají nanejvýš dvě osoby jako placené síly. Toho typu jsou tři čtvrtiny evropských hospodářství. Zemědělci přestanou být povinni pěstovat obilí nebo dobytek a o svém druhu produkce budou moci rozhodnout sami podle druhu poptávky. Méně Marxe, více trhu, jak napsal jeden komentátor.

Německo společně s Velkou Británií a Holandskem protestují proti tomu, že čisté úspory z Fischlerovy reformy budou nepatrné. Do společné agrární pokladny přispívá Německo v konečné bilanci přes 4 miliardy eur netto, Británie přes 2 miliardy a malé prosperující Holandsko víc, než jednu miliardu eur ročně. Přispěvatelé se obávají svého břemene, dojde-li k rozšíření EU dřív, než se finanční podpory zemědělců podstatně změní a sníží.

Návrh Evropské komise na reformu agrárních podpor musí nejprve schválit členské státy EU, mezi nimiž se už rozpoutala vzrušená debata.

rse@rozhlas.cz

autor: Sidonie Dědinová
Spustit audio

Více z pořadu