EU hledí do budoucnosti a zajímá jí střídmost

26. červenec 2002

V uplynulém týdnu vypršela 50 let stará smlouva o založení Společenství uhlí a oceli, předchůdce nynější Evropské unie. Dnešní EU ovšem žije budoucím rozšiřováním, úkoly reforem a vytvářením dalších společných pravidel a kritérií.

Nynější Evropská unie hledí spíše do budoucnosti než do minulosti a úkolů má před sebou, jak známo, víc než dost. To ovšem nebránilo minulé úterý v Bruselu uspořádání malé vzpomínkové slavnosti a spuštění málo známé modročerné vlajky s hvězdami. Toho dne totiž vypršela padesát let stará smlouva o založení Evropského Společenství uhlí a oceli, kterou 23. července 1952 podepsaly Německo, Francie, Itálie, Holandsko, Belgie a Lucembursko. A jak známo, byly tím položeny základy k pozdějšímu Evropskému hospodářskému společenství a jeho nynější následovnici Evropské unii.

Nynější patnáctka má ovšem jiné starosti, zejména plánované rozšíření, které by se mělo uskutečnit ? jak je opět známo ? během roku 2004 a to tak, aby se nové členské země mohly v onom roce účastnit voleb do Evropského parlamentu. Unie zároveň prostřednictvím tav Konventu jedná o vnitřních reformách a o své vlastní budoucí podobě, tedy o prohlubování integrace. Členské země totiž nejsou jednotné, kam až by prohlubování mělo jít, tedy zda dospět k jakési federaci, nebo jen konfederaci či případně ještě volnější podobě nynější unie, tak, aby členské země neztratily svou identitu. Zároveň probíhají jednání o vytvoření samostatného obranného pilíře unie, jehož předvojem, či prvním hmatatelným výrazem by měl být sbor rychlého nasazení v počtu asi šedesáti tisíc vojáků. Co se evropské bezpečnosti týče, nejnověji se k tomu a poměrně kontroverzně vyjádřil belgický premiér Verhofstadt, který je zastáncem hluboké integrace. Prohlásil totiž v dopisu britským a francouzským představitelům, že by si členské země měly navzájem poskytnout bezpečnostní záruky v rámci budoucí ústavy unie, že by mělo být vytvořeno integrované evropské vojenské velení a společná agentura pro vyzbrojování.

Odborníci jsou však skeptičtí, neboť nejen, že unie se zatím ničím konkrétním co do obrany pochlubit nemůže a nechce ani zvyšovat rozpočty na obranu, ale řada zemí si vůbec není jistá, že by se měla tímto směrem ubírat, neboť jsou proti užší spolupráci než dosud a je tu podle nich už přece NATO a proč jej rozmělňovat. Korespondentu našich mateřských stanic Svobodná Evropa a Svoboda O?Rourkemu to potvrdil analytik z Centra pro evropskou reformu Daniel Keohane: ?Některé země, zvláště Spojené Království, preferují, abychom se soustředili na revitalizaci role NATO, spíše než zvažovali vytváření nových institucí a nových dohod v kontextu Evropské unie. Myslím, že cítí, že unie není ještě na takovéto věci připravena.? Tolik Daniel Keohane, avšak někteří jiní odborníci se domnívají, že by Verhofstadtův návrh mohl být atraktivní pro některé kandidátské země, zjevně ty, s jejichž vstupem do NATO se nepočítá. Keohane se ale také domnívá, že v dlouhodobém výhledu se NATO zjevně stane evropsko-americkou organizací založenou na dvou pilířích, nebo i třípilířovou, pokud v některých otázkách půjde i o Rusko.

Jiná právě probíhající debata se týká hospodářských záležitostí a starostí o to, aby síla evropské společné měny nebyla podkopávána příliš velkými rozpočtovými schodky z veřejných výdajů, vyššími než schválená maastrichtská hranice tří procent HDP. Unie nyní v tomto kontextu kritizuje Portugalsko, když předtím varovala Německo a od kodaňského summitu, který by měl v prosinci rozhodnout o tom, které kandidátské země budou přijaty v nastávající vlně rozšiřování, se podle některých zpráv hodlá zaměřit i na ně. Představitel unie Gunnar Wiegland sice na páteční tiskové konferenci prohlásil, že monitoring a pokuty se kandidátských zemí netýkají, neboť jsou pouze kandidáty, avšak jiné hlasy začínají po takovém monitorování a postihu kandidátů volat, zejména po podpisu vstupních dohod na jaře 2003, kdy už bude v zájmu unie i jejich zmíněná hospodářská střídmost. Zdá se tedy, že kandidáti a mezi nimi i ČR nemají na snížení rozpočtových schodků zas tolik času, kolik očekávali. Ano, členství v každém klubu předpokládá dodržování jeho pravidel a rozpočtová střídmost byla vždy považována za velmi prospěšnou.

rse@rozhlas.cz

Spustit audio

Více z pořadu