Efekt lady Macbethové

"Pusť, prokletá skvrno, pusť, povídám!"

Těmito slovy se snaží zahnat v Shakespearově dramatu lady Macbethová výčitky z vraždy krále Duncana a drhne si ruce, aby je zbavila neexistujících krvavých skvrn. Velký dramatik se opět ukázal jako dokonalý znalec života. Chuť "smýt ze sebe hříchy" je člověku zřejmě vrozená. Dokazuje to výsledek výzkumu, který provedli Chen-Bo Zhong z University of Toronto a Katie Liljenquistová z chicagské Northwestern University. Vědecký tandem nechal dobrovolníky vzpomínat na nějaký "zlý skutek" a následně je podrobil testu, v němž mohli doplňovat chybějící písmena do neúplných slov. Zhong a Liljenquistová volili neúplné předlohy tak, aby dovolovaly vytvářet jak slova, která mají nějaký vztah k fyzické očistě těla, a tak i slova, která jsou z tohoto hlediska neutrální. Dobrovolníci dostali například k dispozici neúplnou předlohu W - - H. Tu mohli doplnit buď na "hygienické" WASH (umývat) nebo "neutrální" WISH (přát si). Ukázalo se, že vzpomínky na nečestné jednání zvyšují preferenci "hygienických" slov. A nezůstalo jen u slov. Při jiném testu měli dobrovolníci vzpomínat na vlastní neetické chování a pak byli vyzváni, aby ohodnotili na sedmibodové stupnici potřebnost různých předmětů. Nabídka byla pestrá a obsahovala jak čistící prostředky a hygienické potřeby (např. prací prášek a toaletní mýdlo), tak i předměty, které nemají s hygienou přímou souvislost (např. cédéčko, baterii nebo sladkou tyčinku). Vzpomínky na nesprávné jednání vedly k vyššímu hodnocení předmětů, které mají nějaký vztah k úklidu, očistě a osobní hygieně. V dalším experimentu nechali vědci dobrovolníky vyprávět buď neutrální příběh, nebo příběh popisující neetické jednání. Na konci jim za odměnu nabídli dva dárky - antiseptický ubrousek nebo tužku. Lidé vyprávějící o neetickém jednání jasně preferovali ubrousek. Zhong a Liljenquistová navíc prokázali, že fyzická očista skutečně ulevuje svědomí. Dobrovolníci, kteří vyprávěli o neetickém jednání a dostali možnost si potom umýt ruce, byli následně mnohem méně ochotní nezištně pomáhat druhým, například darovat peníze na dobročinné účely. S umytýma rukama necítili tak silné výčitky svědomí, které by měli zahnat dobrým skutkem.

Tento princip označený Zhongem a Liljenquistovou jako "efekt lady Macbethové" objevili dávno po Shakespearovi hollywoodští filmaři. Proto scenáristi a režiséři nechávají hrdiny svých filmů po spáchání čehokoli nekalého po dlouhý čas ve vaně, nebo ještě lépe pod sprchou. Dávno před Shakespearem vytušili principy "efektu lady Macbethové" kněží a převtělili jej do očistných rituálů. Většina těchto obřadů obsahuje "hygienické prvky". Ty jsou patrné při křesťanském křtu, při koupání hinduistů v Ganze či islámském rituálu, při kterém se válečníci před bojovým střetem omývají čistou vodou.