Dynalifter: vzducholoď jako letadlo

9. leden 2006

Vzducholoď má proti letadlu celou řadu výhod. Zejména tam, kde nerozhoduje rychlost, například při dopravě velkých nákladů, v turistice, hlídkování a podobně. Zatím se však nepodařilo vyřešit jednu z mála zásadních nevýhod: zatímco ve vzduchu je jako doma, dá práci ji udržet na zemi. Dynalifter je pokusem o řešení.

Pro manévry spojené s přistáváním, kotvením a startem je proto potřeba mnoho lidí i drahé techniky, a i přesto je stroj v těchto situacích nebezpečně citlivý na poryvy větru a další meteorologické nahodilosti.

Už dříve konstruktéři navrhovali spojit přednosti letadla těžšího než vzduch a vzducholodi do jediného stroje. Představovali si to tak, že plyn lehčí než vzduch "zařídí" jen část vztlakové síly za letu (většinou méně než 50 procent), zatímco zbytek obstarají překlopné vrtule a především vztlakové plochy. Ty mohou mít podobu nejen klasických křídel, ale vztlak může vyvozovat i vhodně tvarované těleso s nosným plynem. Podobných konstrukcí na papíře vznikla celá řada - není bez zajímavosti, že autorem jedné z nich známé pod označením Megalifter byl Howard Hughes, výstřední miliardář, geniální konstruktér, letec a mimo jiné i hlavní postava úspěšného velkofilmu Pilot ztvárněná Leonardem di Capriem. Gigantický Megalifter měl nejen nosit těžké náklady, ale sloužit také jako létající mateřská loď pro vojenské letouny nebo základna pro odpalování řízených střel. Idea však zemřela společně s pološíleným Howardem Hughesem.

Rychleji než Edison
Nezmizela však ze světa úplně. V roce 1999 se jí chopila společnost Ohio Airships Inc. z Mantui v Ohiu (mimochodem pouhých 200 mil jihovýchodně od místa, kde vzlétli bratři Wrightové), oprášila ji, doplnila vlastními patenty a opatřila novým názvem Dynalifter. I když se Megalifteru v mnohém podobá, je tento projekt poněkud skromnější, tím pádem i levnější a reálnější. Navíc se od října 2003 nachází v slibném stádiu prací na prototypu. V prosinci 2005 společnost oznámila dokončení stroje a připravenost k testování. Konstruktéři ale vědí, že jde o běh na dlouhou trať, protože spojení letadla a vzducholodi ještě nikdo prakticky nevyzkoušel. "Nemůžete prostě jen k obyčejné neztužené vzducholodi přidělat křídla," komentuje to jeden ze dvou šéfů Ohio Airship Robert Rist. "Potřebujete také vnitřní kostru, která přenese síly z křídel na ostatní části konstrukce. Musí to být zároveň pevné i lehké. Ohio Airship je v současnosti jediná společnost, která takovou technologii vlastní."

Zakladatelé společnosti Ohio Airships s modelem svého stroje

"Pořád je to ale experimentální stroj," dodává k tomu opatrně hlavní konstruktér společnosti Don VanFossen. "Ukrývá celou řadu rizik, které je třeba během testů odhalit a odstranit."
"Edison sice svou žárovku neúspěšně zkoušel tisíckrát, já ale přesto doufám, že nám to půjde rychleji," poznamenal druhý šéf Ohio Airships Brian Martin.

Hybridní letoun
Dynalifter-1 zvenku vypadá jako poněkud štíhlejší a na spodní straně zploštělá vzducholoď opatřená krátkými křídly. Je dlouhá 40 metrů a do jejího nosného tělesa se vejde 16 500 krychlových stop (tj. asi 453 krychlových metrů) helia. Pro zajímavost: kubík helia za běžných podmínek unese asi 0,9 kg zátěže. Loď pohánějí dva motory určené pro ultralehké letouny. Dva piloti sedí v malé kabince pod trupem umístěné mezi vysokými nohami přistávacího podvozku. Stavba stála půl milionu dolarů, přičemž nejvíc peněz padlo na přípravné studie a konstruktérské práce. "Snažili jsme se na papíře, na počítači a v aerodynamickém tunelu udělat vše, co tam udělat šlo," poznamenal Brian Martin.

Model Dynalifteru v aerodynamickém tunelu

To nejdůležitější se ukrývá pod potahem z umělé tkaniny používané pro plachty závodních jachet: příhradový nosník a složitá konstrukce z trubek a lan chráněná patenty, která přenáší a rozkládá síly působící při letu na trup a křídla. Konstruktéři věří, že jejich stroj odolá i nárazům bočního větru při startu a přistávání až do rychlosti 50 km/h. Především ale k tomu nebude potřebovat žádnou pozemní obsluhu. Přitom mu k rozjezdu má stačit jen krátká neupravená plocha.

V případě úspěchu prototypu má Ohio Airships připraveno několik studií komerčních modelů od malé čtyřicetimetrové lodi určené k hlídkování, pobřežní službě a záchranné operaci (Dynalifter Patroller) až po obra Dynalifter Heavy Freighter dlouhého 330 metrů pro dopravu extrémně těžkých a rozměrných nákladů nebo transkontinentální přepravu velkých vojenských jednotek s plnou výzbrojí.

Martin a Rist věří, že jejich lodě zahájí novou éru dopravy - půjde přepravovat věci i lidi levněji než v letadlech a rychleji než na lodích. Mají už za sebou také celou řadu setkání se zástupci Pentagonu. Čelí ale i nemalé skepsi a jejich první testovací stroj jen prodělává zkoušky na zemi. Poprvé by se měl Dynalifter-1 řízený zkušebním pilotem Forrestem Barberem odlepit od země na jaře, až se zlepší počasí.

Dynalifter je kříženec mezi letadlem a vzducholodí
autor: Jan Novák
Spustit audio

Více z pořadu