Dwight D. Eisenhower: Z front 2. světové války až do Bílého domu

(34. prezident USA, Republikánská strana, ve funkci 20. 1. 1953 – 20. 1. 1961)Narodil se 14. října 1890. Rodiče mu poskytli tvrdou výchovu, z domova si odnesl zvyk vstávat denně v 6 hodin ráno a pracovat dlouho do noci. I přes nízký původ absolvoval prestižní vojenskou školu ve West Pointu a projevoval se jako pečlivý stratég. Během služby na Filipínách s obavami sledoval vývoj v Evropě a rostoucí agresivitu ve 30. letech vznikající osy Berlín - Řím - Tokio. Po útoku na Polsko se snažil co nejdříve vrátit do Washingtonu. Když si ho v prosinci 1941, po japonském útoku na Pearl Harbour, zavolal náčelník amerického generálního štábu George Marshall, začala nejdůležitější etapa Eisenhowerova života. Ve 2. světové válce bylo jeho umění strategie a diplomacie klíčové nejen pro úspěch vylodění spojenců v Normandii, které pánoval. Když válka konečně skončila, unavený Eisenhower zřejmě ani na okamžik nepomýšlel na to, že by měl Harryho Trumana vystřídat v Bílém domě - údajně mu to měl Truma navrhovat už na konferenci v Postupimi. V roce 1952 se vrátil do USA a vstoupil do Republikánské strany, která ho nominovala jako svého prezidentského kandidáta. V té době už byli demokraté 20 let u moci. Když jako vítěz prezidentských voleb vstupoval do Bílého domu, bylo mu už 62 let. Od začátku trval na tom, že se zcela odřízne od Trumanovy éry a udělal v Bílém domě pořádek - o všem se vedly záznamy a na každý den měl připravený rozpis práce. Mezi důležité kroky jeho prezidentství patří ukončení války v Koreji nebo připojení dvou nových států během druhého funkčního období - Aljašky a Havaje. Ve svém posledním projevu z Oválné pracovny 17. ledna 1961 varoval před nastupující mocí vojensko-průmyslového komplexu. Zemřel 28. března 1969.Dwightu D. Eisenhowerovi byly věnovány dva díly pořadu Portréty v roce 2015.POSLECHNĚTE SI PRVNÍ DÍL >>POSLECHNĚTE SI DRUHÝ DÍL >>POSLECHNĚTE SI TŘETÍ DÍL >>