Dvory a rezidence ve středověku XXV.
Nejen zábava, ale také zdroj potravy. Tak můžeme charakterizovat lov, takřka každodenní součást života středověké společnosti. Lov byl pro muže zároveň skvělou fyzickou přípravou. V podstatě si touto cestou udržovali kondici pro další povinnosti a zvyklosti své doby.
S PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR ve 25. dílu nevynecháme ani zvířecí mazlíčky, kteří patřili k lovu a tak i ke každodennímu životu u dvora.
Lov v historických pramenech
Ve středověku patřil lov k oblíbeným zábavám, které navíc přinášely užitek v podobě jídla i udržení fyzické kondice. Informace můžeme čerpat nejen z kronik, ale také z iluminací a legend. Stačí vzpomenout na knížete Oldřicha, který svou Boženu potkal právě při návratu z lovu.
O populárnosti lovu vypovídá nejen stavba loveckých hrádků, jejichž zbytky můžeme v lesích nacházet do dnešních dní, ale také fakt, že sám císař Fridrich II. už v první polovině 13. století sepsal odbornou příručku O umění lovu s ptáky.
Lov patřil k oblíbeným kratochvílím také v českém prostředí. Ze zvířat byli využíváni nejen koně, psi a lovečtí ptáci, ale také různá exotická zvířata. Fridrich II. lovil s gepardy. V českém prostředí máme exotická zvířata doložena především ve zvěřincích panovníků. Václav IV. se mohl pyšnit lvi, jeho bratr Zikmund získal v Plzni darem navíc žirafu.
Domácí mazlíčci středověku
Koně, psi i ptáky určené k lovu můžeme do jisté míry označit jako první domácí mazlíčky. Jedním z důkazů může být vyobrazení dochované v Hodinkách vévody z Berry, kde malí psíci chodí po stole mezi honosným nádobím rovnou při hostině. Řadu zmínek najdeme také v kronikách. Například Václav II. měl mít svou oblíbenou krahujčici.
Lov v očích organizátorů
Uspořádat lov nebylo vůbec nic snadného. Nutní byli nejen lovci a lesníci, ale také holoti a chovatelé sokolů i jiných dravých ptáků. Nad těmi všemi stál nejvyšší lovčí, kterého úřad Kosmas datuje už k polovině 11. století.
Ve Zbraslavské kronice najdeme důkazy nejen o chovu loveckých psů, ale také o chovu sokolů. V části textu, kde kronikář líčí postavení kláštera za Václava II. totiž najdeme:
„Loveckým dvorem jsem býval dvořanům, obydlí jsem poskytoval lidem se psy a s nebeskými ptáky hravými, ale nyní stavši se vinicí Hospodina byl jsem učiněn domem Božím“
Nebeskými ptáky hravými měl autor na mysli právě lovecké ptáky. Dalším důkazem pak může být ves Sokolčí nedaleko hradu v Poděbradech, kterou máme doloženu k době Jana Lucemburského v roce 1332. Patřit měla právě královským sokolníkům Tomášovi se syny a bratry.
Příště
V příštím pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku už se budeme věnovat jiné zábavě tehdejší společnosti. S PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR už se zaměříme na turnaje a jejich postupný vývoj. Prozradíme si více nejen o první dochované zprávě datované rokem 1095, ale také o postupné proměně pravidel. Dnes je rytířský turnaj ponejvíce spojen s představou dvojice proti sobě stojících rytířů, dříve přitom byl turnaj zábavou pro celé skupiny. Přesvědčit se můžete v Zrcadle s premiérou 9. července 2010.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
