Dvory a rezidence středověku III.
Kdo nám zanechal zprávy o dění na středověkých dvorech? Z jakého prostředí tito lidé pocházeli? Do jaké míry můžeme jejich sdělením věřit? To jsou jen některá z témat třetí části seriálu Dvory a rezidence ve středověku s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR.
Věnovat se budeme také využití přímé řeči v textech a zaměříme se i na to, která témata stála z tehdejšího pohledu za zmínku. Otevřeme Kosmovu kroniku, projdeme zápisy Hinkmara z Remeše, prostor dostane i tak řečený Dalimil a řada dalších.
Kdo nám zanechal zprávy?
Otázku písemných pramenů, které nám zůstaly do dnešních dní, jsme otevřeli už ve druhém pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku. Přitom jsme se stále nezastavili u pisatelů samotných. Kdo byli ti, kteří nám zanechali zprávy? Co je k takovému jednání vůbec vedlo?
Jedním z mužů, který po sobě zanechal zprávu v 2. polovině 9. století, byl Hinkmar z Remeše. V Uspořádání královského dvora je mimo jiné psáno:"Celek království sestává se ze dvou částí, z nich jedna je ta, ve které je pečlivě a ustavičně řízen a spravován králův dvůr a druhá, ve které se udržuje trvání celé říše...Nezapomínalo se ani na to, aby s ohledem na skutečnost, že se říše sestává z více zemí, byli na čelná, zástupná nebo jiná místa pokud možno vybíráni úředníci původem z každé z nich, aby tyto země chovaly ke královskému paláci důvěru a aby se v tamním obyvatelstvu pěstovalo vědomí, že jejich rody a krajané mají na dvoře své místo."
Zdroje informací
Tak jako se lišili sami lidé, lišily se také zdroje, ze kterých kronikáři čerpali své informace. Téměř ideálním příkladem se může stát úvod tzv. Dalimilovy kroniky v překladu M.Krčmářové a H. Vrbové.
Prastará kronika z Boleslavi,
ta pro mě byla ten poklad pravý.
Z té často čerpal jsem nové zprávy,
Jak moje zem v bojích došla slávy.
Břevnovská a pražská kronika
k podstatě méně už proniká.
Ač květnatá je a je mnohoslovná,
boleslavské se v šíři nevyrovná.
Z opatovické dost se dovídáme,
Bohužel ale začasté nás klame.
Vyšehradská je vůbec plná chyb.
Kněz boleslavský vyjádřil vše líp
Témata, která zajímala středověk
Co vlastně mělo být zapsáno a o čem měli dávní letopisci raději pomlčet? Zatímco dvorské řády stroze popisují svět ideálů, kronikáři mnohdy nechávají v textu zazářit svoji osobnost. Příkladem může být Petr Žitavský, jeden z tvůrců Zbraslavské kroniky.
Petr Žitavský ve Zbraslavské kronice nevěnoval pozornost pouze dvoru. V celém království nastal nedostatek potravin. V zemi se rozmohl mor tak prudký, jaký žádný stařec nepamatoval. Když lidé neměli potravy, živili se rozličnými druhy bylin, aby vysíleni tísnivým hladem náhle nezahynuli, ale nikdy nemůže lidská přirozenost dlouho vydržet, živí-li se semeny a trávou. Většina lidí jedla mršiny koní a ostatních zvířat, ohryzující maso jako psi z kostí syrové a nesolené a tím rychleji hromadně umírali. Čím více byli souženi hladem, tím více se obraceli k nezvyklé stravě. O neslýchaném soužení hladem svědčí i jedna matka, která zapomínajíc na mateřské city zabila nemluvně u svých prsou, aby nasycena jeho tělem mohla na chvilku prodloužit svůj bídný život (...) Když tedy lidé schli strachem z hladu, část ztrápeného národa opustila rodnou půdu a přestěhovala se do okolních zemí, kde si vydělávala mezi neznámým lidem na životní potřeby způsobem, kterým dovedla."
Zápisy plné života
Pokud se na středověk díváte jako na období temna plné nedokonalostí můžete být při pročítání kronik příjemně překvapeni. Mnohé z příběhů jsou totiž dodnes jako živé.
Pro doplnění slov PhDr. Jana Zelenky můžeme zalistovat Kosmovou kronikou: "Býval první po ruce při zabíjení divokého kance; uměl uříznouti ocas, očistiti jej a připraviti, jak to míval kníže rád, a podával jej pánu, jakmile přišel, k jídlu. Proto prý kníže Oldřich často mu říkával:"Šebíři, pravím ti upřímně: za tenhle lahodný zákusek zasluhoval bys biskupství." Pro tuto a podobnou horlivost získal si přízeň knížecí a obecnou oblibu."
Příště
Kdo byl paladin? Co měla na starosti královna? Kdo vybíral spory, které má řešit panovník? To jsou jen některá z témat, kterým zasvětíme čtvrtý díl seriálu Dvory a rezidence ve středověku.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
