Důvěřuj, ale prověřuj!

Říká se, že čísla nelžou. Ale seřaďte je do tabulky a rázem jsou z nich jakési klikyháky, jejichž význam je v lepším případě málo srozumitelný, v horším zavádějící.

Vezměte si třeba takový ukazatel oblíbenosti politiků. O víkendu deníky přetiskly tabulku, v níž jsou prezentovány výsledky lednového průzkumu CVVM. Jak mám být chytrý ze žebříčku, v němž je jen 29 politiků, a přitom chybí tak příjemně kontroverzní postavy jako Rath nebo Julínek, Vondra i se Schwarzenbergem, Kalousek i se Zaorálkem? Jak mám číst skutečnost, že mezi prvními pěti jmény, která údajně požívají nejvyšší důvěry obyvatelstva, jediným ministrem vlády je Parkanová, zatímco Sobotka, Škromach a Paroubek jsou řadoví opoziční poslanci? Znamená to snad, že současná vláda a její ministři za ODS nemají vůbec co do činění s těmi poměrně dobrými hospodářskými a sociálními ukazateli, které jsou seřazeny do jiných stejně úhledných tabulek, a za něž republiku tak roztomile chválí Evropská komise?

Co vůbec znamená slůvka důvěra a oblíbenost v politickém a nikoli estrádním světě? Mám rozumět třeba 36% důvěře v Jiřího Paroubka tak, že dobře plní svou opoziční úlohu, a proto že by ji měl pilně vykovávat i v dalších letech?

V tabulce také nalezneme jakýsi index vyjadřující rozdíl mezi důvěrou a nedůvěrou respondentů. Avšak ani tento zobecňující indikátor nepřináší úlevu: všichni čeští politici, až na Bohuslava Sobotku, jsou v záporných číslech. V nejhlubším propadu je premiér Topolánek - mínus 50.

A tak relativně nejlépe jsou na tom pánové Vícha a Klimša s pohádkovým indexem pouze mínus 3 a mínus 4. Jestliže ta jména vám mnoho neříkají, nezoufejte, nejste sami. Nezná je také dalších 75 % Čechů. Přesto nebo právě proto jsou docela důvěryhodnými politiky. Inu, čísla možná mluví pravdu, ale o statistice se říká, že je to jen jiná forma lži.