Družice sleduje africký důl

Měděná ruda se začala v Palaboře dolovat před 38 lety. Palabora postupně rostla, až se z ní stal největší povrchový důl na světě. Na délku měří dva kilometry a hloubka se blíží 800 metrů. Po celá desetiletí byl v oblasti z geologického hlediska klid. Loni však došlo k sesuvu severní stěny dolu, při kterém se uvolnily desítky milionů tun hornin. Půda v okolí popraskala a došlo k dalším sesuvům.

Těžba v dole se postupně stala nerentabilní, protože doprava materiálu na povrch byla příliš nákladná. Majitelé se však rozhodli, že zbytek ložiska vytěží pomocí klasických hlubinných dolů. Průmysl spojený s dobýváním měděné rudy má zásadní ekonomický význam pro celý region.

Hlubinná těžba je však v geologicky nestabilních podmínkách komplikovaná a nebezpečná. Přesné informace o aktuálních geologických procesech má proto přinést sledování pomocí družicové radarové interferometrie (InSAR). Měření prováděná z vesmíru jsou komplexní a velmi podrobná. Navíc probíhají neustále, takže poskytují velké množství dat. Realizace stejného sledování by při použití klasických metod nebyla prakticky možná.

Celý projekt, který funguje na komerčním principu, organizuje konsorcium AMEC ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou. Satelit bude sledovat dané území z výšky 800 km, a přesto měření dosáhne až obdivuhodné přesnosti řádu milimetrů. S nadsázkou můžeme říci, že zaregistruje každý posunutý kámen v oblasti.

Vysoké rozlišení InSAR umožňují právě radarové vlny, vysílané z družice k zemskému povrchu. Vlny odražené od povrchu vykazují určitý fázový posun oproti vlnám vyslaným. Rozdíl fází zaregistruje přijímací anténa a z tohoto údaje se vyhodnotí reliéf sledované oblasti. Dlouhodobá sledování pak umožňují rozlišit i ty nejmenší rozdíly.

Družicová radarová interferometre by měla v budoucnu sledovat i další geologicky nestabilní oblasti v okolí dolů v Evropě a v USA.