Dravé ryby chrání korálové útesy

24. září 2010

Zákaz lovu velkých dravých ryb na korálových útesech má překvapivé důsledky. Početnější populace dravců chrání korály před odumíráním.

Tento fakt se vzpírá selskému rozumu. Dravé ryby loví ryby býložravé a ty čistí korály od nánosu řas. Právě zarůstání řasami je však jedním z významných faktorů přispívajících k zániku korálových útesů. Britští vědci prokázali, že dravci loví jen malé druhy býložravých ryb a vyklízejí tak prostor pro velké rybí býložravce. Obři nabídnutou šanci nepustí a zvýší "sklizeň" řas z korálů na čtyřnásobek.

Korálové útesy nezadržitelně mizí. Za posledních 50 let jich zanikla polovina. Příčin je více. Znečištění moře, globální klimatické změny, nadměrná zátěž celého ekosystému lovem, turistikou a dalšími lidskými aktivitami. Náprava je obtížná. Některé korálové útesy byly vyhlášeny za národní parky a rezervace. Stále častěji je v nich vyhlašován absolutní zákaz lovu ryb. V loňském roce například Great Barrier Reef Marine Park na bariérovém útesu u východních břehů Austrálie rozšířil zónu absolutního zákazu rybolovu z původních 4,6% rozlohy na 33,4%. Havajské rezervace korálových útesů počítají s pětinovým podílem zóny se zákazem rybolovu.

Co to přinese? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Zdravý selský rozum nabádá k opatrnosti. Zvláště v oblastech, kde je ekosystém korálového útesu už nějak postižen. Tým biologů pod vedením Petera Mumbyho z britské University of Exeter se rozhodl prověřit oprávněnost podobných obav na Bahamském souostroví v rezervaci Exuma Cays Land and Sea Park. Na ploše 456 kilometrů čtverečních je korálový útes přísně chráněn už 46 let. Striktní zákaz lovu byl v rezervaci vyhlášen v roce 1986.

Bahamský korálový útes ohrožuje zarůstání vodními řasami a chaluhami. Hrozba je o to naléhavější, že tu prudce klesly stavy jednoho z hlavních býložravců - ježovky Diadema antillarum. Hlavní tíha při čištění korálů od řas a chaluh tak leží na rybách ze skupiny ploskozubců. Těm se někdy přezdívá pro typický tvar čelistí "papouščí ryby". "Papouščí" zobákovitá ústa umožňují ploskozubcům spásat porosty a chránit korály. V zónách se zákazem rybolovu se ale množí dravý kanic Epinephelus striatus lovící přednostně právě ploskozubce. Pokud by byl ekosystém útesu nenarušený a ježovka Diadema antillarum plnila bezezbytku svou roli, "probírka" hejn ploskozubců by asi nenapáchala žádné škody. Jenže tak tomu není. Mumby se obával, že úbytek ploskozubců v oblastech hojného výskytu kaniců vyvolá zarůstání korálů a jejich odumírání. Zjistili pravý opak. V místech se zákazem lovu jsou korálové útesy v lepším stavu než tam, kde jsou stavy kaniců redukovány rybáři a ploskozubcům nehrozí vážnější riziko. Jak je to možné?

Kanicové loví přednostně malé druhy ploskozubců a jejich populace bezesporu redukují. Na spásání řas a chaluh z korálů to má jen malý vliv. V něm hrají rozhodující roli velké druhy ploskozubců, které jsou před kanici v bezpečí. Jednoduše by se dravcům nevešly do tlamy. Lovem malých ploskozubců vytvářejí kanicové prostor pro velké býložravé druhy a ty jej bezezbytku využijí. Vede se jim skvěle. Díky tomu je v těchto oblastech spaseno čtyřikrát více řas a chaluh a korálové útesy jsou zdravější.

Výsledky studie Mumbyho týmu zveřejněné na stránkách vědeckého časopisu Science tak opět potvrdily, že zdravý selský rozum je pěkná věc, ale příroda se podle něj neřídí a má svou vlastní logiku.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.