Dopis první: Jávská předehra
Zdravím z Balikpapanu, kam jsem dorazil teprve včera, takže se začínám zabydlovat. Jinak už jsem ale v Indonésii druhý týden, protože první dny jsem trávil na Jávě.
Nejdřív oběháváním úřadů v Jakartě, kvůli povolení k výzkumu, a pak návštěvou u místního primatologa Wawana Djuma, který mě pozval na svoji lokalitu Gunung Slamet.
Tak trochu jsem tam jel i jako špeh, protože mi psal Noel Rowe z Primate Conservation Inc., který nás dřív oba sponzoroval, abych okouknul jeho práci. Nemá moc známé jméno, jenže to v Indonezii, kde veškerý věhlas monopolizuje několik zoologů, jako třeba Jatna Supriatna, o kvalitě příliš nevypovídá.
Ztracený jávský ráj
Pobyt na Jávě byl tak trochu trpký zážitek. Jáva je ostrov sopečného původu, takže má na poměry jihovýchodní Asie hodně úživnou půdu, ale v tom je pravě problém - je už od dávnověku osídlena a intenzivně obhospodařována. Lesy jsou vykácené, zvířata snězená a lidi přelidnění. Takže dnes už některým nezbývá než s podporou indonéské vlády, která samozřejmě sídlí na Jávě, expandovat na ostatní ostrovy včetně Kalimantanu, kde jsou pak trnem v oku ať už některým místním obyvatelům nebo ochranářům.
Zbytky přírody v Gunung Slamet
Gunung Slamet je jedno z mála míst na Jávě, kde v nepřístupných horských polohách dodnes zůstal nějaký les a pro mě to bylo poprvé, kdy jsem ho měl vidět. Wawan Djum, který mě vyzvednul na nádraží v Yogyakartě se ukázal být mladý student, který finančních důvodů nenastoupil ani do magisterského studia. Takže není divu, že ve stínu biologů jako je Jatna Supriatna naprosto zaniká. Ale je to zapálený přírodovědec, jakého jsem za svého krátkého působení v Indonésii (od roku 2005) zatím ještě nepotkal.
Před pár lety se nechal inspirovat na primatologické konferenci a začal studovat hulmany rekrekany (Presbytis fredericeae) na Guning Slamet. Začal sice spíš metodou pokusu omylu, protože je dost těžké uplatnit nějakou standardní metodologii v tak nepřístupném terénu jakým jsou zbytky pralesa na Jávě. Ale za těch pár let celkem postoupil, zmapoval alespoň okraj lesa, stal se oblíbencem místních obyvatel a dal dohromady skupinu mladých studentů-výzkumníků. S jednou z nich se pak i oženil.
Na Gunung Slamet jsme strávili čtyři dny a podívali jsme se do tří Wawanových výzkumných stanic, což jsou normální vesnické domky, kde Wawan a jeho studenti přespávají a kde zaměstnávají jednoho člena rodiny jako průvodce. Moje dojmy z lesa v okolí výzkumných stanic byly dost smíšené, protože na jednu z nejlíp zachovaných lokalit na Jávě je i Gunung Slamet místy v dost zbědovaném stavu.
Tři stromy v lese
Ještě v Yogyakartě jsem nechápal, proč mi Wawan s pýchou v arboretu ukazuje dipterokarpus (r. Dipterocarpus) - strom, který v pralesích na Borneu dominuje. Teprve časem mi došlo, že stromy s tak cenným dřevem už na Jávě prostě nejsou, takže v dipterokarpovém lese na Gunung Slamet Wawan prozatím objevil celkem tři dipterokarpy.
Původní horské mlžné doubravy
Ale o pár set metrů výš v mracích rostou mlžné dubové lesy s kameny porostlými mechem, které jsou dost daleko od vesnic na to, aby zůstal v celkem primárním stavu. Žijí tady tři druhy opic. Kromě hulmanů rekrekanů ještě hulmani jávští (Trachypithecus auratus) a giboni stříbrní (Hylobates moloch). Blízko vesnic je sice člověk moc nepotkává, ale při dvoudenním "treku" hlouběji do lesa jsem si jich docela užil.
Příroda za pár korun
Každopádně ale i v mlžných dubových lesích vesničané sbírají všechno co se dá - dřevo spíš pro vlastní potřebu, ale to ostatní většinou na prodej do měst. Občas jsem si v lese připadal jako v supermarketu, protože náš průvodce nám jednotlivé přírodniny představoval nikoli jejich jmény, ale jejich cenou v rupiích: "...tenhle pták stojí třicet korun, tenhle lišejník čtyřicet korun za kilo, tahle láčkovka je vůbec nejdražší..." Hodně ve mně vřela krev, když si odskočil a vrátil se s jedinou láčkovkou, kterou jsme cestou potkali. Můj asistent by si na Borneu něco takového nedovolil, jenže tohle byl Wawanův průvodce, takže mi nezbylo než na něj po zbytek dne házet jedovaté pohledy.
Každopádně Wawan ode mě nakonec dostane velmi pěkné doporučení, jen si říkám, že kvůli tomu asi sám přijdu o grant, protože mám u Noela Rowe taky podanou žádost na kahau nosaté (Nasalis larvatus)v Balikpapanském zálivu a dva granty na stejnou oblast neprojdou. A pokud se všechno zdaří, měl by se Wawan v květnu přijet za mnou do Balikpapanu podívat na náš opičí výzkum a taky na to, jak funguje management zdejší rezervace Sungai Wain. Gunung Slamet má stejný ochranářský status (Protection Forest), jenom ho doteď vůbec nikdo nespravuje a Wawan a jeho tým jsou vlastně jediní, kdo se tu o něco snaží.
