Dobrý večer, vážení a milí

29. leden 2008

Poznámky v Lidových novinách píše v úterý po léta Ludvík Vaculík; a mě těší, že ty v Radiožurnálu budou od teď v úterý mé. Jsme si od Pražského jara a Charty tak blízcí, že spolu umíme i nesouhlasit. Jsem napjat, jestli i dnes.

Otázka dne zní - Klaus nebo Švejnar. Nejsem volitel, ale přesto chci veřejně hlasovat za sebe. A tu volbu chci napřed objasnit: Po staletí si většina lidstva předávala stejné krávy a podobný pluh. Pak ale bez výstrahy dostal můj dědeček do vínku parní stroj, můj otec elektřinu a auta, já rozhlas a letadla, můj syn televizi a rakety s jadernými hlavicemi a syn mého syna spolu s globálním oteplením počítače, stále rychleji zastaralé. Na dědictví jeho syna mi nestačí fantazie.

Má generace zažila dvě totality, tu druhou pomáhala zavést i zbořit, ale bojím se, že potomkům dozrávají zkoušky, které to mohou přetrumfnout. Odvahu k tomu, aby se jim úspěšně postavili, mohou dodat jen duchovní vůdci bez ješitnosti a bez předsudků. Pro které má na příklad slušnost větší cenu než peníze, změna klimatu není podvod a Evropská unie není strašidlo. Česká republika už teď nutně potřebuje mít za prezidenta dalšího, svěžího Masaryka - i třeba zase s americkou ženou.

Na slyšenou zas v úterý se těší
Pavel Kohout

autor: Pavel Kohout
Spustit audio