Dobrovolníci pomáhají přežít mloku skvrnitému
Obojživelník mlok skvrnitý v přírodě nemá žádné přirozené nepřátelé, až na člověka. Bohužel patří mezi ohrožené druhy, důvodem jeho ubývání je znečišťování vodních toků a všeobecně celé přírody. Proto mu spolek dobrovolníků Vědomý dotek pomáhá.
Spolek se skládá z dobrovolníků, kteří opravují mločí přezimovací zídky, čistí okolí pražského Podhorského potoka, který patří mezi evropské významné přírodní lokality Natura 2000.
„Aktuálně víme o čtyřech místech v Praze, kde se vyskytují mloci. Na jednom místě se jich vyskytuje víc, a to nižší stovky jedinců,“ říká Jiří Rom z odboru ochrany prostředí magistrálu hlavního města Prahy.
Samice mloka může klást larvy i v tocích, jejichž tok je zpomalen například tím, že do potůčku spadne kláda, silná větev nebo kameny. Díky tomu se vytvoří drobné plochy, kam může samice naklást larvy.
V sezóně vhodné pro mloky můžeme v tůňkách vidět i desítky mločích larev. „Dospělí mloci se pohybují po souši, na jaře v blízkosti vody můžeme najít samice, které kladou larvy do tůněk. Voda v těchto tůňkách musí být čistá a dobře okysličená, a to je přesně prostředí, které pro vývoj potřebují,“ doplňuje Milič Solský z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
Někdy se musí ale uměle pomoct a vytvořit tyto drobné plochy, proto tu jsou dobrovolníci, kteří pravidelně budují nové tůně a čistí ty tůně. „Dvakrát do roka se dělá větší akce na to, aby se postavily nové tůně před sezónou mloků, to je během měsíce března. Podél Podhorského potoka se vytvoří šedesát nebo sedmdesát tůněk. Druhá akce bývá v září před přezimováním mloků, a to se upraví přezimovací zídky, které jsou z kamenů. Mlok si vleze mezi kameny a přečká zimu,“ dodává vedoucí spolku Vědomý dotek Martin Rrezek.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.