Delfíní houbaření

Delfíni matky si často navlékají "pohár" mořské houby na čelisti podobným způsobem, jako si švadleny kryjí špičku prstu náprstkem. Samice ukazují "houbaření" jak synům tak i dcerám. Přesto se delfíní "houbařské hobby" dědí téměř výhradně po přeslici. Dcery přejímají dovednost matek, syny "houbaření" většinou nezajímá. Zatímco mladé samičky usilovně trénují, mladí samečci obvykle čekají na matku na hladině a její "výuku" okázale ignorují.

Tým zoologů vedený Janet Mannovou z washingtonské Georgtown University sledoval "houbařící" delfíny v australské zátoce Shark Bay. Vědci se potápěli spolu s delfíny a zjistili, že analogie s náprstkem je trefná. Samičky používají mořskou houbu jako chránič. Ryjí s ní v písčitém dně v naději, že vyplaší zahrabané ryby písečníky druhu Parapercis clathrata. Pokud vyrušený písečník vystřelí ze svého úkrytu, samice bleskurychle shodí houbový chránič a písečníka uloví. Výsledky dlouholetého výzkumu australských "houbařících" delfínů shrnula Janet Mannová a její kolegové do vědecké stati, kterou zveřejnil prestižní vědecký časopis PLoS ONE.

"Houbaření" je poměrně náročné. Dovoluje však delfínům hledat kořist i v místech, kde je to jinak nemožné. To je zřejmě důvod, proč se tato dovednost v populaci delfínů udržuje. "Houbaření" je prvním nesporným důkazem o používání nástrojů u kytovců ve volné přírodě.