Dědičnost zbarvení běloušů

22. září 2010

Všichni dnešní bělouši zdědili svou barvu od jednoho předka. Ten jim dal zároveň do vínku i sklon k smrtícímu nádorovému onemocnění.

Bělouši zaujímali mezi koni vždycky výsadní postavení. Vždyť i čaroděj Gandalf sedlá v trilogii Pán prstenů bělouše Stínovlase a bíle zbarvený byl i bájný Pegas. Švédští vědci nyní přišli na kloub dědičnému základu zbarvení běloušů a zároveň odhalili, proč světle zbarvení koně umírají dříve než vraníci, ryzáci či hnědáci. Výsledky bádání zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Genetics.

Chovatelé koní vědí, že bílá barva se u tzv. vybělujících běloušů dědí dominantně. To znamená, že pro toto zbarvení stačí zdědit příslušnou vlohu jen od jednoho rodiče. Hříbě se rodí s normálním zbarvením, ale ve věku zhruba sedmi let zbělá. Jedná se v podstatě o předčasné zešedivění srsti. Kůže běloušů si udržuje normální pigmentaci. Genetici vedení Leifem Andersenem z Uppsalské univerzity zjistili, že v pozadí bílé barvy vybělujících koní se skrývá duplikovaný úsek dědičné informace obsahující zhruba 4600 písmen genetického kódu. Ten se nachází v genu STX17. Stejný dědičný rys nesou vybělující bělouši všech plemen. To naznačuje, že barva těchto koní pochází od jednoho jediného předka, kterého si pravěcí lidé vybrali k chovu.

"Duplikovaná" varianta genu STX17 zvyšuje zároveň náchylnost běloušů ke vzniku zhoubného melanomu. Před dovršením patnáctého roku života se tento kožní nádor vyvine zhruba u tří čtvrtin běloušů. První nádory nejsou zhoubné, ale později z nich mohou vznikat metastázy, které koně zahubí. Přesný mechanismus vzniku zhoubného melanomu u běloušů není znám. Liší se však od lidského zhoubného melanomu a nádorové onemocnění koní proto k objasnění jeho tajů zřejmě příliš nepřispěje.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.