Čtvrtstoletí českého internetu. Co nám podle jednoho z jeho průkopníků dává a co naopak bere?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 00049495.jpeg

Před 25 lety, 13. února 1992, se tehdejší Československo v posluchárně ČVUT poprvé připojilo k internetu, v pořadí jako 39. země světa. Odborníci tehdy propojili sálový počítač IBM po pevném telefonním okruhu s výpočetním centrem univerzity v rakouském Linci.

„Dnešní výročí je spíše symbolické, hlavní přelom nastal až se zpřístupněním internetu široké veřejnosti, protože internet původně vůbec nebyl k určen k využití mimo akademickou sféru,“ říká investor a podnikatel Jiří Hlavenka, který byl u počátků internetu v Česku.

Zasypejme digitální propast

„Internet výrazně proměnil svět. Především ta možnost se na jedno kliknutí propojit a komunikovat s kýmkoli na planetě. Dnes je to vlastně taková nervová soustava světa, fungují na něm všechny systémy a polovina ekonomiky. Na tuto neviditelnou pavučinu se nabalují další možnosti praktického využití.“


Za digitální propast nemůže internet. Když někam nevede silnice, tak je to špatné a postavme ji tam. Totéž platí i o internetu – když ho někde nemají, tak tam tu infrastrukturu musíme vybudovat.Jiří Hlavenka

Lidé využívající internet mají podle Hlavenky větší možnosti vzdělávání i pracovního uplatnění. „V této souvislosti se hovoří o jevu jménem digitální propast, která rozděluje uživatele internetu od těch, co na něm ani nejsou. Pro ně je těžké se k němu vůbec připojit a začít těch výhod využívat.“

Být jako doma ve světě internetu – což už neznamená jen umět používat e-mail, ale třeba také cloudové služby – je jeden z důležitých kvalifikačních předpokladů. Internet také umožňuje lépe pracovat na dálku. „Pracovní mobilita je nahrazována internetovou konektivitou – s notebookem můžete pracovat z druhé strany světa.“

Digitální propast, digital divide, digital gap, digitální rozdělení společnosti

Kvůli internetu a digitalizaci se ale také dramaticky mění pracovní trh. „Kvůli robotizaci spousta pracovních míst zmizí – dělníci v továrnách, řidiči, prodavačky. Je to hrozba, ale také příležitost. Programátory se asi všichni nestaneme, ale kvůli stárnutí populace bude zase třeba více práce v pečovatelských službách.“

Velký bratr vidí tolik, kolik mu dovolíme

Hrozbou je podle Hlavenky enormní sbírání dat komerčními společnostmi, u kterých nakupujeme na internetu, máme síťové služby nebo pojištění. „Na rok 2018 se připravuje iniciativa Evropské unie, která by měla omezit možnosti firem tato data sbírat, uchovávat a prodávat dále. Firmy je většinou používají na výzkum zákaznického chování a cílení reklamy.“


Mezi mnou a obchodníkem by měl existovat vztah „na délku paže“. Já jsem u tebe nakoupil, ale to je vše. Nezneužívej toho, abys ze mě v budoucnu dostal ještě více peněz.Jiří Hlavenka

Tomu se dnes prakticky nedá vyhnout. Jinak ale ohledně ochrany soukromí záleží především na nás, jak se na internetu chováme. „Když všude vyplníme kompletní profily až do posledních psů a kočiček, tak se nedivme, že ty informace někde putují. K tomu nás ale přeci nikdo nenutí. Je na nás, jakým způsobem tenhle informační striptýz provedeme.“

I to je ostatně jedna z dovedností, která úzce souvisí s digitální propastí. „Dříve bylo dobré znát, že se přechází na zelenou a ne na červenou, jinak riskujeme život. Dnes je zase dobré vědět, že není vhodné všude odevzdat svá osobní data, mít stejná hesla a nezabezpečený počítač.“

Co nám internet za čtvrtstoletí existence v Česku dal a vzal? Urychlil ve světě globalizaci a digitalizaci? Jak proměňuje komunikace na sociálních sítích politiku, společnost i mezilidské vztahy? Hrubne česká společnost kvůli internetu? Poslechněte si celé Interview Plus >>