ČSSD před sjezdem

Jde ale zjevně o tak náročnou a složitou operaci, že si na ni nakonec strana netroufla. Navíc by se konala v situaci, kdy ČSSD je na výrazném vzestupu, byť poslední průzkum zaznamenal určitý pokles. Je to ale relativní, podle něj by strana získala nyní na jedenadevadesát mandátů v poslanecké sněmovně, zatímco předchozí průzkumy hovořily dokonce o možnosti získat nadpoloviční většinu.

Analytikové a komentátoři složitě hledali příčiny - od nepřehledné situace ve vybíraní krajských zdravotnických poplatků přes nejasný postoj ČSSD k vojenským misím a předsednictví Rady Evropské unie až po slovní, už legendární, exhibice poslance a středočeského hejtmana Ratha.

Vysvětlení bude jednodušší, voliči ČSSD totiž spíše něco takového od své strany očekávají. Ale, a to se často stává triumfující straně osudné, snaží se vyvažovat. V okamžiku, kdy jedna strana příliš vítězí, přiklání se na druhou.

Stejně není pravděpodobné, že se na výsledku průzkumů mohou projevit zvláštní mediální aféry, například kolem královéhradeckého sociálního demokrata Miroslava Mrštiny, který dnes raději odešel z ČSSD, než vyřeší svůj problém s obviněním, že použil státní dotaci na rekonstrukci hotelu, který dříve sloužil k pochybným účelům.

Jde spíše o aféru systému přidělování státních dotací, které často slouží k účelům jdoucím proti jejich smyslu, kterým je prvotně podpora regionu, a s tím teprve souvisí podpora regionálního podnikání a cestovního ruchu.

I největší nepřátelé předsedy Jiřího Paroubka musejí nyní jeho pozici uznat za natolik silnou, že přímá volba předsedy je opravdu zbytečný a nákladný experiment, který nemá v českých podmínkách tradici.

Naznačený efekt vyvažování by mohl pro něj představovat větší problém, ostatně už nyní se proti ČSSD obrací její vlastní předvolební heslo, že kraje by neměly být jednobarevné.