Co zachrání supy

To úplně stačí, aby si jím supové úplně zničili ledviny. Za posledních patnáct let klesly jejich stavy o více než 95%. Doslova za pět minut dvanáct našel mezinárodní tým vědců za problematický diklofenak účinnou náhradu, která supům neškodí.

Západoindickým Pársům zapovídá zarathuštrovské náboženství znečišťovat základní živly. Nesmějí těla svých bližních pohřbívat do země, házet je do vody nebo spalovat v ohni. Pársové proto ukládají mrtvoly do tzv. věží mlčení, kde se na ně v mžiku sesypou stovky supů a během půlhodiny oberou nebožtíka na kost. Teď však zůstávají těla na věžích mlčení po dlouhé dny netknutá a pomalu se rozkládají. Pársové vyhlížejí supy marně. Sup indický a bengálský patřili k nejhojnějším dravým ptákům planety. Na indickém subkontinentu jich žily desítky milionů. Od roku 1990 však stavy mrchožroutů nezadržitelně klesají a dnes jsou to tvorové čelící akutní hrozbě vyhubení. Jejich stavy klesly na méně než 5% původních počtů.

V Evropě potkal supy podobný osud. Na vině byli lidé, kteří supy pronásledovali. Bláhově je podezírali z přenášení nakažlivých chorob. V Indii, kde je zabití zvířete zločinem, supům nic podobného nehrozí. Naopak, supi tu vždycky byli uctívání a jejich úbytek byl pro zoology záhadou. Teprve bližší průzkum odhalil, že v Indii, Pákistánu i Nepálu supi masově hynou na selhání ledvin a následné hromadění krystalů toxické kyseliny močové v tkáních. Co však může zabíjet ptáky, kterým neublíží ani hody na rozkládající se mršině plné choroboplodných bakterií a prudkých toxinů?

Vědci po původci supího vymírání dlouho marně pátrali. V těle uhynulých supů se nenašly ani viry, ani bakterie. Ptáci netrpěli před smrtí hladem. Určitě se neotrávili běžně používanými pesticidy. Teprve v roce 2004 přišel záhadě na kloub tým vedený Lindsay Oaksovou z americké Peregrine Fund. Vědci zjistili, že se problémy supů datují od doby, kdy indičtí farmáři začali ve větší míře používat při léčení dobytka protizánětlivý lék diklofenak. Léku propadl patent a začal se v Indii vyrábět ve velkém. Pro nízkou cenu se stal na indickém venkově hitem. Jaksi se přitom pozapomnělo, že ve vysokých dávkách poškozuje savcům ledviny. Supové se ukázali k diklofenaku ještě mnohem citlivější. K prudké otravě jim stačilo i malé množství léku, které zůstalo v mase či vnitřnostech zvířat uhynulých po neúspěšné léčbě. Mrchoviště, kam Indové zvířecí mršiny ukládají, byla pro supy smrtící pastí.

Z Indie se používání diklofenaku rychle rozšířilo i do Nepálu a Pákistánu a záhy začali supi vymírat i tam. Indická vláda sice slíbila, že diklofenak pro využívání ve veterinární medicíně zakáže, ale úředníkům se do toho moc nechtělo. Neměli, čím by diklofenak nahradili. Lék vyrábí jen v Indii asi 50 farmaceutických závodů a jeho zásoby se odhadují na miliony dávek. Indie má dnes dost diklofenaku, aby supy definitivně vyhubila.

Situace začíná být naprosto neúnosná. Mrtvoly lidí i zvířat leží za městy a vesnicemi a hnijí. Supi jsou stále vzácnější a byli zaneseni na seznam kriticky ohrožených živočichů. Jejich role "zdravotní policie" zůstává neobsazena. V kraji se rozmnožily smečky toulavých psů, kteří v nepřítomnosti supů nacházejí více potravy. Množí se případy útoků psích smeček na lidi a stoupá výskyt vztekliny. Zároveň se prudce rozrůstají počty krys a potkanů, což s sebou nese zvýšené riziko závažných epidemií, včetně epidemií moru.

Březnové číslo vědeckého časopisu PLoS Biology přináší indickým supům naději. Mezinárodní tým odborníků vedený toxikologem Gerrym Swanem z Pretorijské university v jihoafrickém Onderstepoortu v něm zveřejnil výsledky testů protizánětlivého preparátu meloxikam. Ten působí na domácí zvířata podobně jako diklofenak, ale neškodí supům. Vědci ho prověřili v důkladných testech, které proběhly na zatím ještě hojných supech afrických odchycených v Namibii. Ptáci dostávali meloxikam buď v potravě nebo v pitné vodě a vědci jim při tom průběžně kontrolovali stav ledvin. Ke zvýšení dávky přikročili vždy až poté, co se ujistili, že jsou supi po nižší dávce v pořádku. Nakonec dostávali ptáci dávky léku vysoce překračující množství, jaké může sup ve volné přírodě spořádat při hodech na mršinách. Meloxikam supům neškodí. Zákazu diklofenaku tak nic nebrání a měl by přijít co nejdříve.

Na celé studii je kromě nesporného vědeckého přínosu cenný fakt, že při pokusech nedošel k újmě na zdraví ani jediný sup. Všichni odchycení ptáci byli po testech a krátké rekonvalescenci opět vypuštěni do volné přírody.