Co nás čeká?

18. červen 2002

První reakce ekonomů na výsledky parlamentních voleb říkají, že se v novém volebním období příliš nezmění. Nezní v tom uspokojení, spíš znepokojení. Daně totiž neklesnou, a potřebné reformy nebudou.

Fakt, že českou ekonomiku čeká další sociálnědemokratická čtyřletka bez dramatického otřesu, nás nemůže uchlácholit, protože bychom po nové vládě měli požadovat razantnější kroky směrem k nevyhnutelné penzijní a daňové reformě. Nic takového sociální demokracie neslibuje a lidovci a unionisty, kteří se už těší na účast ve vládě, si zásluhou slaboučkého mandátu nemohou a ani nechtějí klást v tomto ohledu žádné požadavky. Dostanou několik vládních křesel, několik funkcí v parlamentu a taky pár lukrativních židlí ve správních radách, takže je logické, že žádnou velkou korekci sociálnědemokratických plánů od nich nelze čekat.

I když ještě není vypracováno vládní prohlášení, už teď - na základě sociálnědemokratického programu a dosavadní zkušenosti - můžeme předpokládat, že nadále bude pokračovat podpora velkých podniků na úkor malého a středního podnikání. Velcí budou nadále oddlužováni, menší, kteří jen těžko získávají úvěry, budou nadále nuceni si pomoci sami. Zahraniční investoři budou nadále preferováni před domácími a na slibované rostoucí sociální výdaje bude stát potřebovat od nás stále více peněz. Míra přerozdělování tedy dále poroste, stejně jako zadlužování.

Samo ministerstvo financí právě vydalo zprávu, podle níž očekává, že státní dluh vzroste koncem letošního roku na 400 miliard korun, zatímco koncem loňského roku to bylo jen 345 miliard . Ale koncem roku 1997 činil státní dluh jen 173 miliardy. Dluh se každoročně zvyšuje vydáváním dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu. I ten, kdo výši dluhu bagatelizuje, musí přiznat, že trend zadlužení je varující. Ale sociální demokracie předpokládá deficit státního rozpočtu i na příští rok. Lidovci ho jistě schválí bez zábran, jako už před čtyřmi lety, a vládním unionistům nic jiného nezbude.

Díky novým poměrům v poslanecké sněmovně se vláda sociální demokracie jistě vrátí ke kontroverznímu nákupu stíhaček Gripen. Před volbami se její záměr nepodařil vinou jediného hlasu. Lidovec Tomáš Kvapil hlasoval totiž opačně než v předchozím schvalování a koupi nepodpořil, i když většina ostatních lidovců byla pro. Kvapil nezměnil názor, ale, jak řekl, došel k přesvědčení, že se má o Gripenech rozhodovat až po volbách. Bylo to moudré rozhodnutí, které by mělo být oceněno. Bude se tedy hlasovat znovu, už v klidné, dělné koaliční atmosféře a v té době by pan poslanec Kvapil už mohl být ministrem pro místní rozvoj.

Není bez zajímavosti, že proti gripenům byl bývalý ministr obrany lidovec Vilém Holáň a naopak pro bylo i šest zástupců unionistů a dva komunisté. I když ještě nevíme, kdo bude ministrem hospodářství, můžeme očekávat, že bude pokračovat ve šlépějích ministra Grégra.

Takže se na pořad dne dostane opět ČEZ. Zástupci Fondu národního majetku ještě v pátek, v první den voleb, nesplnili vládní usnesení a nepodepsali smlouvy umožňující spojení elektrárenské společnosti ČEZ s distributory elektřiny a prodej přenosové soustavy ČEPS do rukou státu. Dozorčí rada fondu se domnívala, že akcie přenosové soustavy oceněné na 15 miliard korun jsou nadhodnoceny a naopak distribuční společnosti odhadnuté na 32 miliard značně podhodnoceny. Na celé transakci by sice vydělal ČEZ, ale prodělal stát. Tito členové, nebo ti, kteří je vystřídají, budou mít teď po volbách asi jiný názor.

Jisté je, že sociální demokracie bude pokračovat v privatizaci a v tom se shoduje s Koalicí. Výnosy bude vláda totiž potřebovat pro financování svých předvolebních slibů. Snad se Koalice s opozicí pokusí o to, aby se všechny získané peníze takříkajíc neprojedly, ale aby posloužily k umazávání státního dluhu a především, aby byly odkládány na financování penzijní reformy.

Staronová vláda pravděpodobně prodlouží dohodu s ČNB o tom, že se peníze získané za státní majetek prodaný do zahraničí, budou vlévat do české ekonomiky pozvolna, aby se koruna neposilovala příliš rychle. To někomu pomůže, někomu ne. A tak to pravděpodobně bude i s celou českou ekonomikou.

rse@rozhlas.cz

Spustit audio