Číňané naklonovali gazelu dzeren

V nenávratnu jsou doby, kdy po rozsáhlých stepích Ruska, Mongolska a Číny každoročně migrovala tisícihlavá stáda gazel dzerenů. Z jara a na podzim bylo možné zastihnout skupiny čítající až 8000 zvířat. Nádherné gazele o něco větší než náš srnec sice ještě nehrozí bezprostřední vyhubení, ale bývala na tom o poznání lépe. Dnes už žije jen ve východním Mongolsku.

Ochráncům přírody přicházejí stále častěji na pomoc odborníci z oboru biotechnologií, kteří zkoušejí vytvořit klony ohrožených živočichů. V roce 2000 se podařilo mezinárodnímu týmu na Sardinii naklonovat muflona z původní středomořské populace. Jen o rok později američtí vědci naklonovali vyhubením ohroženého divokého tura gaura. V roce 2003 pak spatřili světlo světa první klony jiného vzácného divokého tura - bantenga. Nyní se narodily v čínském městě Linyi klony gazely dzeren.

Beztak komplikované klonování naráží u divokých zvířat na problémy, jichž jsou vědci při tvorbě klonů domácích zvířat ušetřeni. Není například snadné dát dohromady "základní suroviny". Pro klonování je zapotřebí tělní buňka, vajíčko a pak ještě samice, která by zárodek klonu donosila do porodu. U volně žijících zvířat jsou nejmenší problémy s tělními buňkami. Ty lze snadno odebrat ze zvířat chovaných v zajetí a uskladnit je po speciálním zmražení v tekutém dusíku při teplotě - 196 stupňů Celsia. V případě potřeby jsou buňky k dispozici prakticky ihned. Stačí je jen rozmrazit a nechat chvíli "vzpamatovat".

Vajíčko a samice pro donošení zárodků představují mnohdy neřešitelný problém. Nikdo si netroufne riskovat pro tyto účely zdraví či dokonce život zvířat. Nezbývá, než se porozhlédnout po vhodné náhradě. Tou bývají blízce příbuzná domácí zvířata. Pro vytvoření klonu muflona posloužila jako náhradní druh ovce, u divokých turů gaura a bantenga vystupovaly v roli "náhradnic" obyčejné domácí krávy.

Čínští vědci využili pro klonování dzerena jako "hostitele" domácí kozu. Embrya klonů vytvořená z gazelí buňky a kozího vajíčka byla přenesena do těla 26 koz. Narodilo se 6 mláďat dzerena, přičemž dvě přišla na svět předčasně a uhynula. Čtyři zbývající klony se mají čile k světu.

Klony gazely dzeren se přiřadily ke klonům ovcí, skotu, myší, potkanů, koz, prasat, koček, králíků, koní, jelenců virginských, psů a k již zmíněným klonům muflona, bantenga a gaura. Do výčtu úspěšně klonovaných savců patří i mezidruhový hybrid mula.

Dzeren čili gazela středoasijská (Procapra gutturosa) je elegantní tvor. Dorůstá v kohoutku výšky 54-84 cm a živé hmotnosti 20-40 kg. V běhu vyvine rychlost kolem 65 km/hod a vydrží tak běžet až 15 km. Přitom skáče do výšky až dvou metrů. Při jarních a podzimních tazích urazí stáda dzerenů za den až 300 km a nezastaví je ani velké vodní toky.

Logo|foto:Český rozhlas

Na zimovištích prožívají dzereni v období od listopadu do ledna říji. V té době se samci ozývají hlasitým "bučením". Vítězní samci dzerenů si na rozdíl od jiných zvířat nevytvářejí "harémy" vedené jediným silným samcem. Zvířata žijí i nadále v rodinách s několika samicemi a samci. Ty mohou čítat i několik desítek kusů. Na letní pastvě přivádějí samice po březosti dlouhé 185 dní na svět jedno až dvě, výjimečně i tři mláďata, která kojí až do věku 5 měsíců. Pohlavní dospělosti dosahují dzereni ve věku 1,5 až 2 roků. V průměru se tyto gazely dožívají 7 let.

Naklonování dzerena je bezesporu obrovský úspěch. V souvislosti s klony ohrožených druhů ale nelze pominout otázku, jestli by peníze utracené za tvorbu klonů nebyly účelněji vynaloženy na záchranu přirozeného prostředí, v němž ohrožený živočich žije. Právě u dzerenů je ochrana životního prostředí velký problém. Jejich hlavním nepřítelem už dávno není vlk. Mnohem více je ohrožuje bezohledný lov a pastevectví rozmáhající se ve stepích, kde byla tato nádherná zvířata domovem.