Chov lososů ohrožuje ryby ve volné přírodě

Vršenky patří k nebezpečným parazitům mořských ryb. Lososy chované uměle ve velkých nádržích (tzv. akvakulturách) trápí především vršenky Lepeophtheirus salmoni a Caligus clemensi. Vědci z kanadské University of Alberta vedení Martinem Krkosekem zkoumali, nakolik ohrožuje zamoření lososích farem vršenkami i volně žijící ryby. Zaměřili se na lososa gorbušu (Oncorhynchus gorbuscha) a lososa ketu (Oncorhynchus keta) volně žijící v řekách a mořských zátokách Britské Kolumbie. Výzkum vzali skutečně "od podlahy". Kromě terénních pozorování prováděli i laboratorní experimenty a výsledky ověřovali pomocí počítačových modelů.

Vršenky, kterým se někdy přezdívá "mořské vši", prodělávají dvě zcela odlišná vývojová stadia.V první etapě života žijí volně ve vodě, mohou migrovat a vyhledávat své budoucí oběti. V druhém stádium žijí přisedle na těle ryb, poškozují jim kůži a otevírají tak cestu infekcím. Napadají především dospělé lososy, kteří žijí na volném moři. Malí lososi, kteří se zdržují v řekách nebo u pobřeží, jsou před vršenkami hodujících na dospělých rybách obvykle chráněni. Během migrace z horního toku řeky, kde přišli na svět, po proudu do moře, se nedostávají do kontaktu s dospělými rybami a nemohou se nebezpečným parazitem nakazit. Tak tomu bylo odnepaměti. Člověk ale tento zavedený řád změnil.

Dnes migrují maličcí lososi do moře pobřežními mělčinami, na nichž jsou postaveny farmy pro chov lososů. Žije v nich obrovské množství dospělých ryb a ty bývají vršenkami masově nakaženy. Vršenky unikají do okolí farem a tam napadají i malé migrující rybky, které nejsou delší než dva centimetry. Tak malého lososa dokážou zabít dvě vršenky, které se mu přisají na tělo.

Malí lososi mají reálnou šanci vzdorovat této hrozbě pouze časně zjara, když se ještě vršenky nestačí namnožit. V tomto období přežívá asi 90% mladých lososů. Na sklonku jara už jsou populace vršenek v akvakulturách v plné síle a jejich náporu unikne jen 5% mladých volně žijících lososů.

Vědci vyhodnotili míru nákazy "mořskou vší" u 14.000 mladičkých lososů. V laboratoři sledovali následky napadení vršenkami u 3.000 maličkých lososů gorbuša a keta. Získaná data dosadili do matematických modelů, a ty pak odhalily, jaké ztráty v divoké lososí populaci padají na vrub lososích farem. Výsledky zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences nevěští divokým lososům nic pěkného.

"I ta nejpříznivější varianta, při které se vlivem lososích farem zvýší úmrtnost malých divokých lososů jen o deset procent, posouvá volně žijící ryby do situace, ve které jsou ohroženy vyhubením," říká Krkosekův kolega John Volpe.

"Podle mého názoru jsou ve skutečnosti ztráty způsobené vršenkami ještě větší, protože jsme brali v potaz jen ryby, které uhynou přímo na následky napadení cizopasníkem. Nezohledňovali jsme druhotné následky infekce, například zvýšené riziko, kterému jsou nakažení lososi vystaveni ze strany dravých ryb," dodal další autor studie Neil Frazer.

Zdá se, že lososí farmy by měly zmizet z povodí řek, které jsou pro přežívání lososů nejdůležitější. To by ale znamenalo velký zásah do ekonomiky celé oblasti, a je proto jasné, že náprava se bude zjednávat jen s velkými obtížemi.