Černá smrt si vybírala
Mnoho odborníků předpokládá, že středověký mor své oběti kosil zcela bez ohledu na pohlaví, věk, nebo fyzický stav. Důvodem by měla být jak vysoká virulence jeho původce - bakterie Yersinia pestis, tak i imunologická "nepřipravenost" Evropanů.
Epidemie dýmějového moru, která probíhala v letech 1347 až 1351, byla jednou z nejhorších a zahubila asi 75 milionů lidí. Kostry některých jejích obětí, objevených v roce 1980 během vykopávek v Londýně, studovali američtí antropologové Sharon DeWitteová a James Wood. Na kostech hledali především různé abnormality, které by vypovídaly o tom, v jakém zdravotním stavu byli lidé, kteří se nakazili morem. Pro srovnání využili kostry lidí, kteří žili před morovou epidemií ve dvou dánských městech.
Zjistili, že v londýnském hrobě leží mnohem více lidí, kteří ještě před epidemií zažili podvýživu, nedostatek železa a různé infekce, než osob v dobré kondici. Podle článku, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences to znamená, že černá smrt nebyla tak nevybíravá, jak se dosud předpokládalo, a postihovala především jedince s oslabeným imunitním systémem. Zdraví lidé v dobré kondici zřejmě měli na přežití moru určité šance.
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
