Bude Japonsku vládnout císařovna?
Japonsko právě řeší odvěký problém, zda má vládnout žena, či muž. Japonský premiér Džuničiró Koizumi inicioval jednání, která vyústila v návrh změny zákona z roku 1947. Ten totiž umožňuje cestu na trůn pouze nástupníkům po meči.
Princezna Masako, manželka korunního prince Naruhita, totiž ne a ne porodit syna, což způsobuje v již tak rigidní japonské společnosti ještě větší napětí. Od ledna 2005 se scházel tým poradců, kteří se snažili předejít možné krizi, ke které by vzhledem k nedostatku mužských nástupců na trůn mohlo dojít. Předseda týmu, Hirojuki Jošikawa, bývalý rektor Tokijské univerzity, řekl v pondělí 21. 11. 2005 médiím: "Poradci se shodli na tom, že nástupnické právo by mělo být umožněno prvorozenému dítěti bez ohledu na pohlaví." Poradci také navrhli, aby potomci a příbuzní císařské rodiny mohli dále používat císařský status, i když si vezmou neurozeného partnera. Příští japonskou císařovnou by se tak mohla stát třeba nyní tříletá princezna Aiko, jediné dítě 41-leté bývalé diplomatky Masao a korunního prince Naruhito. Byla by to první japonská císařovna od 18. století.
Návrh přichází přesně týden poté, co císařskou rodinu opustila jediná dcera císařského páru, princezna Nori. Nezemřela, pouze se vdala - ovšem za obyčejného úředníka. To ovšem v Japonsku znamená trvalé opuštění císařského paláce i rodiny: z Její Výsosti princezny Nori se stala pouhou občankou Jošiki Kurodovou, která chodí nakupovat, vaří, a dokonce i vynáší koš. Dostala věno (či odškodné) 152 milionů jenů (asi 34 mil. Kč). Zřejmě bude vědět, jak se s penězi zachází, neboť její matka, císařovna Mičiko (také neurozeného původu), ji odmalička vedla k samostatnosti: "Princezna si sama uklízí, platí vlastními penězi v květinářství, a dokonce i jezdí s kamarádkami tokijským metrem. Ovšem za doprovodu policistky v civilu," uvádí Hiroši Takahaši z univerzity v Šizuoce. Její potenciální synové však budou mít zatím podle platného práva cestu na císařský trůn uzavřenou.
Císař je v Japonsku formální hlavou společnosti již po 2600 let, na trůně se vystřídalo 125 císařů. Teprve po kapitulaci ve 2. sv. v. bylo Japonsko nuceno uznat, že císař je pouze člověk, jako každý jiný - do té doby byl totiž považován za boha, resp. že je božského původu. Přestože Japonci v jednadvacátém století formálně uznávají, že jejich císař také chodí po nohou, kolem císařské rodiny panuje neobvyklá, tajnůstkářská atmosféra. Členové císařské rodiny obývají císařský palác v centru Tokia, který je obehnán širokým vodním příkopem a pro veřejnost je zcela uzavřen - některé zahrady se zpřístupňují výjimečně, např. na Nový rok. Oficiálně se nezveřejňují žádné fotografie císařského obydlí, přestože na internetu je sehnat lze. Japonská média o císařské rodině referují pouze v etablovaném zdvořilém, nicneříkajícím stylu. Většina "insider" informací tak pochází paradoxně od zahraničních korespondentů, kteří jsou tajně napojeni na zaměstnance agentury, která zajišťuje chod císařského paláce (Imperial Household Agency - IHA).
Podle Philips Brasora z Japan Times IHA zaměstnává kolem tisícovky zaměstnanců, z nichž pouze hrstka se skutečně stará o císařskou rodinu. Ředitel IHA se navíc mění zhruba každé dva roky, aby nedocházelo k pevným propojením s určitými zdroji. Japonští novináři a veřejnost se potom dostanou k těm informací, které zveřejní ta média, která sledují. Velkou část oficiálních informací lze ovšem různě interpretovat a číst mezi řádky. Japonská císařská rodina totiž používá dokonce vlastní jazyk, velmi konzervativní a zdvořilou formu japonštiny, vyhrazenou pouze pro císařský palác. Philips Brasor tvrdí, že tím, že se japonská média spíše straní uveřejňování osobních či neformálních informací o císařské rodině, ještě více přispívají k prohlubování propasti mezi obyčejnými Japonci a staví císařskou rodinu do hluboké izolace.
Právě toto omezení, které můžeme označovat až za císařské vězení, zřejmě zavinilo loňskou krizi princezny Masako. Princezna pochází z "normální" krve, její nevýhodou je ovšem to, že je jak krásná, tak vzdělaná, cílevědomá a inteligentní. Před svatbou si vybudovala úspěšnou kariéru, kterou ovšem jako nová členka císařské rodiny musela vyměnit za jediný cíl: zdržovat se v ústraní a porodit syna. To společenskou a několika jazyky hovořící Masako uvedlo do osobní krize a déletrvajících depresí, o kterých se na veřejnosti dokonce rozmluvil i její manžel. Za hlavní viníky nepřímo označil své rodiče - respektive rigidní císařskou etiketu, která nedovoluje členům rodiny vést "normální" život.
Premiér Džuničiró Koizumi však nyní otevřeně prohlásil, že je pro změnu současného stavu a zorganizoval diskuse, které mají za cíl předložit sněmovně návrh nového zákona o nových pravidlech nástupnictví trůnu, jež by uznala ženskou nástupkyni jako právoplatnou vládkyni Japonska.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.