Břízu chrání rojovník
Finské břízy se chrání před hmyzími škůdci těkavými chemickými látkami, které si vypůjčují od škůdci napadeného rojovníku bahenního.
Při poškození býložravci nebo škůdci vylučují některé rostliny do okolí těkavé látky. Pestrá směsice molekul odpuzuje škůdce a zároveň slouží jako varovný signál. Nepoškozené rostliny reagují na poplachové molekuly tím, že v předstihu spustí obranné reakce. Atak škůdců je nezastihne nepřipravené. Na poplašný signál rostliny reagují i přirození nepřátelé hmyzích škůdců, kterým chemický alarm ohlašuje prostřený stůl.
Tým finských botaniků pod vedením Jarma Holopainena odhalil na listech břízy bělokoré (Betula pendula) molekuly ledenu, ledolu a palustrolu. Vědce to zaskočilo, protože tyto těkavé látky nepatří do běžného sortimentu bříz. Jsou však dobře známy jako poplachové produkty rojovníku bahenního (Ledum palustre). Holopainen podezíral břízy, že si těkavé látky od rojovníku jen vypůjčily. Další výzkum v terénu i laboratořích tuto hypotézu potvrdil. Těkavé látky vylučované napadeným rojovníkem jsou zachyceny břízou, která je pak využívá k vlastní ochraně před škůdci. Studii finských vědců zveřejnil vědecký časopis New Phytologist.
Látky vylučované rojovníkem zjevně odpuzují hmyz. Tím se objasňuje i základ starého finského lidového zvyku prokládat přes léto uskladněné zimní oděvy snítkami rojovníku. Látky uvolněné z listů odpuzovaly od kožešin a vlněných látek moly.
Odkaz na článek v New Phytologist:
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
