Benjamin Kuras: Kdo chce v západní demokracii nastolit šaría, je pro nás de facto nacistou

Zákony země v těchto místech moc neznamenají a krátká sukně je chápána jako provokace. Mnozí evropští pravicoví politici v tom vidí odstrašující laboratoř integrace.

Řada odborníků před tak zjednodušeným pohledem varuje. Podle nich se naopak většina muslimské komunity v západních zemích s okolní společností sžila.

„Vše začalo, když muslimové vyšli v Británii do ulic a žádali trest smrti pro Salmana Rushdieho,“ uvedl v pořadu Pro a proti spisovatel a dramatik Benjamin Kuras.

Podle něj nejvíce šokující na aféře kolem autora knihy Satanské verše byla oficiální reakce státu, který místo aby hájil svobodu spisovatele a britského občana, tak na něho začal útočit s tím, že uráží muslimské cítění.

Tím začal pocit u radikálnějších muslimů, že mohou zajít dál, soudí Kuras.

„Od té doby britský establišment ustupuje stále dál, a tím de facto povzbudil radikály k tomu, že začali zastrašovat umírněné a integrované muslimy, kteří si už netroufají hájit britskou demokracii proti svým souvěrcům.“

Kuras: „Počty radikalizovaných muslimů neustále rostou. V 80. letech to bylo možná pár stovek, ale dnes se hovoří o 26 % procentech, u mládeže až o 40 % těch, které chtějí nastolit v Británii zákony šaría, a čísla rok od roku rostou. Když někdo chce v západní demokracii nastolit právo šaría, stává se pro nás de facto nacistou.“

Islamoložka z Asociace pro mezinárodní otázky Zora Hesová je přesvědčena, že naprostá většina muslimů je neviditelná, protože se bez problémů integrovala.

Hesová: „Počty islámských radikálů se ve Francii a v Německu odhadují na 10 až 15 tisíc, a pouze jedna část z nich považuje násilí za legitimní. Jsou to vlastně srovnatelná čísla, jako když se podíváme na naše vlastní radikály, neonacisty a další.“

„My ale vidíme tu menšinu, která není úplně nepočetná, a která žije v sociálně vyloučených oblastech,“ dodala.

Určitě existují skupiny, které se radikalizovaly a radikalizují se dál. „Ale to jsou omezené počty lidí,“ tvrdí islamoložka.

„Naprostá většina muslimů jsou konzervativní nebo nevěřící. Většina ani nechodí do mešity, pak jsou malé skupiny islamistů a mezi nimi ještě menší skupiny fundamentalistů, kteří ale nejsou nutně radikální politicky, jen vedou striktní islámský život.“

To, že muslim respektuje právo šaría, vůbec neznamená, že je radikální, vysvětila Hesová. „Byl by radikální, kdyby chtěl kvůli šaría použít násilí proti někomu jinému. Ale kolik takových lidí je?“

„Šaría je tradice, něco co se neustálé vytváří a aplikuje. Muslimové v Evropě mají několik různých typů práva šaría, některé z nich vytvářejí právě pro život v křesťanské Evropě."

Náboženské právo šaría je způsob, jak interpretovat Korán tak, aby z něho právník vyvodil konkrétní odpověď na otázku, upozornila odbornice.

„Zavádění práva šaría tak, jak činí Islámský stát třeba v Iráku, je něco, co naprostá většina šaríackých právníků úplně odmítá, protože to je proti jejich tradici,“ ujistila Zora Hesová.