Atlas budoucí Evropy

23. září 2010

Úkolem většiny různých atlasů je co nejvěrněji odrážet současný stav. Slouží ke snazší orientaci ve světě hmyzu, vesíru nebo třeba lidského těla. Jak by se vám ale líbil atlas, který popisuje stav který teprve nastane?

Za takový atlas bychom mohli považovat Klimatický atlas hnízdního rozšíření ptáků Evropy (A Climatic Atlas of European Breeding Birds), který vznikl za spolupráce Durhamské university, britského vydavatelství Lynx, University v Cambridge a mezinárodní organizace BirdLife International.

Kniha se věnuje závislosti hnízdního rozšíření ptáků v Evropě na klimatu a jeho změnách. Cílem je modelovat hnízdní rozšíření ptáků Evropy na konci 21. století, za podmínek různě rychle probíhajících klimatických změn způsobených globálním oteplováním.

Výsledky jsou publikovány na příkladu 431 druhů. U každého druhu najdete v knize několik mapek rozšíření. Jedna zobrazuje současné hnízdní areály ptačích druhů. Další je odhadem současného rozšíření druhů v závislosti na současném klimatu, za použití stejných algoritmů na základě jakých vznikl také odhad rozšíření druhu ve vzdálenější budoucnosti. A poslední mapka naznačuje už zmíněné hnízdní rozšíření ptáků na konci 21.stol.

Můžeme tomu všemu věřit?

O přesnosti a důvěryhodnosti modelu pro každý druh vypovídají rozdíly v mapce prokázaného hnízdního rozšíření v současnosti a odhadu pro současnost. U druhů, kde odhad a skutečnost v současnosti souhlasí bude mít pravděpodobně velkou vypovídající hodnotu i výpočet pro budoucnost.

Dobré modely

Jen namátkou, dobré modely byly vytvořeny pro kukačku obecnou (její hnízdní areál se výrazně nezmění), vlhu pestrou (která se jako teplomilný pták rozšíří díky oteplování klimatu i více na sever) nebo brkoslava severního (jehož areál by se měl v budoucnosti zmenšit pouze na několik okrsků na severu).

Druhy, u kterých to nefunguje

U druhů, kde je hnízdění významně ovlivněno ještě i dalšími faktory (např. lovem, nebo vazbou na konkrétní biotop..) pak model jejich hnízdišť nevychází přesně. To platí například pro labuť zpěvnou nebo současného ptáka roku racka chechtavého.

Nová Evropa?

Všeobecně lze říct, že v důsledku globálního oteplování se centrum areálu rozšíření druhů v Evropě posune asi o 550 km severovýchodním směrem a u některých druhů se nebude nový areál vůbec překrývat s minulým (tzn. z některých zemí některé druhy úplně vymizí). Většina hnízdních areálů se zmenší o 1/5. Očekává se také, že nejvíce budou zmenšením areálu postiženy druhy s centrem rozšíření na severu Evropy a na Pyrenejském poloostrově.

Jestli si tedy chcete udělat obrázek o tom, jak by mohla vypadat naše ornitofauna koncem 21. století v důsledku globálního oteplování klimatu, nahlédněte do Klimatického atlasu hnízdního rozšíření ptáků Evropy.

Kde atlas sehnat?

Na území ČR se zatím nachází pravděpodobně pouze jediný výtisk Klimatického atlasu hnízdního rozšíření ptáků Evropy a ten vlastní Česká společnost ornitologická. Zatím se nepočítá s přeložením knihy do češtiny ani s jejím prodejem na našem území. Pokud o ni máte i přesto zájem - více informací na stránkách vydavatelství Lynx.

autor: Hana Staňková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.