Američtí Demokraté budou postrádat svého Clintona

23. listopad 2000

Ačkoli Bill Clinton odejde z úřadu amerického prezidenta až v lednu příštího roku, novináři už označují jeho pondělní vystoupení na sjezdu Demokratické strany v Los Angeles za „projev na rozloučenou“.

Delegáti nominačního sjezdu Demokratické strany tento týden rozhodnou o tom, kdo bude oficiálním kandidátem strany v nadcházejících prezidentských volbách a je téměř jisté, že zvolí kandidaturu dosavadního viceprezidenta Ala Gora.

Právě Bill Clinton si před osmi lety vybral Ala Gora za svého zástupce a dnes se také snaží podpořit jeho nominaci a pomáhat Gorovi v předvolební kampani. Ta se ale teprve rozbíhá - hlavní politické zápasy se ve Spojených státech obvykle odehrávají ve volebním roce až na podzim a předpokládá se proto, že Bill Clinton se v dohledné době poněkud stáhne do pozadí a že za sebe nechá na veřejnosti více vystupovat Ala Gora.

Ve svém projevu v Los Angeles Clinton zdůraznil, že viceprezident Gore se podílel na jeho rozhodování po celou dobu, kdy zastával funkci prezidenta: „Spolupracovali jsme těsně osm let. V těch nejnáročnějších chvílích, kdy jsme čelili těm nejtěžším věcem – jako je rozhodování o válce a míru, o našich nejdůležitějších zájmech – jsme byli vždycky spolu. A on mi vždy řekl, co si myslel, že je správné.“

Prezident Clinton ve svém projevu v Los Angeles vyzdvihl to, co považuje za úspěchy své vlády: „Jsme dnes bezpečnější a svobodnější, protože jsme vedli svět k míru, svobodě a prosperitě – pomáhali jsme ukončit generace dlouhý konflikt v Severním Irsku, zastavili jsme brutální etnické čistky v Bosně a Kosovu a přivedli jsme Blízký Východ těsně k uzavření obsáhlé mírové dohody,“ řekl prezident Clinton.

Připomněl, jak se rozvíjely vztahy s africkými a asijskými zeměmi a s latinsko-americkými sousedy Spojených států. Nezapomněl ani na začlenění Polska, Maďarska a České republiky do Severoatlantické aliance a na pomoc Spojených států Rusku při odstraňování jaderných zbraní a radioaktivních materiálů. „Bojujeme s novými hrozbami a nespravedlnostmi globálního věku: jako je mezinárodní terorismus, pašování narkotik, biologických a chemických zbraní, obchod se ženami a rozšíření smrtícího viru AIDS.“

„A ve velké tradici Jimmiho Cartera, který je dnes zde mezi námi,“ poznamenal americký prezident, „vedeme boj za lidská práva na celém světě.“

Redakční komentář deníku New York Times označuje Clintonův projev v Los Angeles za „vášnivou obhajobu“ současné vlády a za zdůvodnění, proč by měl viceprezident Gore nyní převzít prezidentský úřad. Bill Clinton podle něj znovu ukázal své řečnické schopnosti - jako člověk, který dovede mluvit ze srdce a zároveň logicky argumentovat v bodech seřazených za sebou. Deník New York Times si ale také všímá toho, jak se Clinton vypořádal se svými osobními skandály, aniž by se o nich přímo zmínil. Zřejmě si myslel, že na tomto fóru by nebylo dobré projevovat smutek, míní New York Times, a vyjadřoval místo toho vděčnost Demokratické straně a americkému lidu, že mu umožnili sloužit v Bílém domě.

Komentář v britském deníku Financial Times přináší jiný postřeh: podle něj delegáti sjezdu nenechali nikoho na pochybách, komu patří jejich upřímná náklonnost – Al Gore sice dostane tento týden jejich hlasy, ale srdce demokratů, podle Financial Times, stále ještě patří Clintonovi.

Také Washington Post tvrdí, že téměř všichni američtí demokraté budou Clintona postrádat. Bude jim prý chybět jeho politický instinkt a jeho přesvědčovací schopnosti. Až se objeví první známky ekonomické krize, všichni se budou divit, kam se poděly největší Clintonovy dary, jeho šťastné náhody, podotýká deník Washington Post.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.