Aktuální česko-rakouské iniciativy

Nákladem 25.000 kusů byla přichystána a vydána brožurka, kterou mladí aktivisté rozšiřovali mezi občany při různých příležitostech. Předsedkyně mladých členů Lidové strany Silvia Fuhrmannová spatřuje v akci užitečnou příležitost a výzvu, protože v záležitosti rozšíření EU by se měla z hlediska vlastní budoucnosti mladá generace více angažovat a zároveň zprostředkovat potřebné informace starším spoluobčanům. Mezi Rakušany zejména v příhraničních regionech panuje určitá skepse a nejednou i odpor vůči rozšíření unie, což se týká i ČR. Takto vidí současnou situaci i Florian Binder, přednosta okresního úřadu v Gmündu - města, které bezprostředně hraničí s Českými Velenicemi. Pro společnou týmovou práci mají být proto Češi i Rakušani motivováni dalšími projekty, které jejich iniciátoři z dolnorakouského Waldviertelu nazvali Přeshraničními impulsními středisky.

Prozatím vznikla čtyři taková zařízení: jedno má sídlo v Litschau, s napojením na další rakouské obce a českého partnera v Nové Bystřici, dvě centra v Drosendorfu a Dobersbergu zahrnují oblast kolem řeky Dyje a obě už vyvíjejí čilé kontakty se svými českými protějšky při realizaci řady konkrétních projektů. Ty se zaměřují na rozvoj hospodářských činností, turistického ruchu, budování cyklistických a pěších stezek, poznávání přírody, řemesel a historie. Nejnověji vzniklo středisko Gmünd-Schrems, jehož předsedou je náměstek Gmündského starosty Walter Mayer, který by rád uvedl do života dohodu o poskytování lékařské péče v nemocnici v Gmündu občanům z Českých Velenic a okolí, odkud je do nejbližší nemocnice v Českých Budějovicích dobrých 40 km.

Duší projektu a manažerem zdejšího centra je Martin Freytag, který studoval v Brně, hovoří Česky a odpovídá za rozvoj styků s českými sousedy. Jako první společnou akci chystá hudební festival a Den pěší turistiky. Poměrně velkoryse pojatý projekt Přeshraničních středisek je rakouskými organizátory i jejich českými spolupracovníky míněn odpovědně a mohl by přinést oboustranně vítané plody. Provedení předpokládá financování na dobu tří let, při čemž personální a věcné výdaje budou v prvním roce plně hrazeny EU z fondu Interreg a dvěma dolnorakouskými fondy v druhém roce ze 75 % a třetí rok už jen z poloviny. Zbytek musí dodat místní spolky a sdružení.

Z regionů nyní do Vídně: v minulých dnech si Peter Huemer, jeden z předních rakouských žurnalistů, pozval do rozhlasového studia 1. programu Wolfganga Libala, autora knihy - volně přeloženo - Svědek dobových předělů, dlouholetého korespondenta německé tiskové agentury DPA. Kniha zabírá nedávnou dějinnou epochu a její protagonisty od Masaryka k Titovi. Publicista Libal prožil dramatický rok 1968 v Praze a jako první prý už v únoru 1968 použil termín pražské jaro. Po té působil jako agenturní zpravodaj v Bělehradě. Jeho názory na někdejší Československo, jeho rozpad a také na Titovu Jugoslávii působí velmi autenticky. Německý žurnalista se domnívá, že rakouští a němečtí historici se v uplynulých letech málo zabývali sudetoněmeckým problémem. Žurnalisté podle něho přitom mohou působit pouze v roli pozorovatelů.

K sudetoněmecké problematice připravilo v Němčině útlou, nicméně velmi hutnou publikaci české velvyslanectví ve Vídni. V šesti kapitolách-tezích, včetně podrobně vysvětlených Benešových dekretů brožura obsahuje citace z historických dokumentů, z projevů nacistických veličin, výroky funkcionářů sudetoněmeckého landsmanschaftu od jeho počátků až po dnešek. Nechybějí zmínky z dosud aktuální kampaně některých rakouských politiků a médií. Jak dosvědčuje obsáhlá bibliografie, publikace se opírá o práce mnoha českých, německých i rakouských historiků, publicistů a jednoho polského autora. Pokud budou mít příležitost a ochotu se s jejím obsahem seznámit i významní činitelé rakouské politické a mediální scény, pak publikace českého velvyslanectví ve Vídni může splnit své poslání.

rse@rozhlas.cz