Aerolinky měří kvalitu ovzduší
Jedním z podezřelých je letecká doprava. A o jakém zločinu to mluvíme? Samozřejmě, poškozování ovzduší. Na celý problém se však můžeme podívat i z druhé strany. Civilní letadla se pohybují pravidelně ve velkých výškách, tak proč je nepoužít jako nosiče vědeckých přístrojů, které by mohly provádět dennodenní měření.
Této myšlenky využívá projekt IAGOS. Navazuje na předchozí projekt MOZAIC, ve kterém neslo vědecké přístroje celkem pět civilních letadel Airbus A-340. Měření v rámci MOZAIC probíhala od roku 1994 a zaměřovala se především na ozón a vodní páru v ovzduší. Později vědci systém rozšířili o přístroje měřící oxidy uhlíku a dusíku.
IAGOS chce první nesmělé kroky doplnit a rozšířit. Cílem projektu je vybudovat systém s globálním dosahem a k tomu už pouhých pět letadel nestačí. Přístroje však nesmí být na obtíž, a proto je základním požadavkem jejich miniaturizace. Přesto se měřicí jednotka nevejde do každého letadla. Počítá se především s většími stroji, které zároveň létají na delších trasách.
Použité miniaturní přístroje budou sledovat složení atmosféry, obsah aerosolů různých látek v ovzduší, ale také mraky a kondenzační stopy po letadlech. Získaná meteorologická data by měl systém předávat svým uživatelům v reálném čase.
Získaná data budou mít široké možnosti použití. Sledování globálního klimatického systému má význam pro předpovídání budoucích klimatických změn a pro posouzení skutečného znečištění ovzduší. Velké množství dat z mnoha míst naší planety pak umožní porovnat regionální rozdíly ve znečištění ovzduší a přesně lokalizovat jeho případné hlavní zdroje. Měření nevynechají ani vliv civilní letecké dopravy.
Projekt IAGOS vzniká za mezinárodní spolupráce deseti výzkumných subjektů z celé EU v rámci Šestého rámcového programu EU (FP6). S jeho dokončením počítají vědci v roce 2008. Celková finanční podpora projektu ze strany EU je více jak dva a půl miliónu euro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.