Aby neohrozil kamarády a matku, šel se udat na gestapo

16. červen 2013

Skauting vychoval stovky odvážných vojáků, odbojářů, kteří se postavili nacistům a komunistům v dobách totalitních režimů minulého století.

Před devětašedesáti lety se v sídle pražského gestapa v Petschkově paláci odehrála nevídaná scéna. Do budovy vstoupil pětadvacetiletý František Wretzl a prohlásil, že to je on, koho hledají. „Alles aus den Taschen heraus, Mensch! Všechno z kapes ven, člověče!" zařval gestapák v přijímací místnosti. Zatčený skaut vytáhl osobní dokumenty.

Nic jiného kromě zabaleného chleba s plátkem vepřového od maminky, který si schoval v kapse saka, neměl. Poradili mu to přátelé ze Zpravodajské brigády. Gestapáci, i když se sám přihlásil, slitování neměli. Dva dny ho tloukli pendrekem a lanem přes hýždě, varlata a do zátylku.

Čtyřiadevadesátiletý František Wretzl alias Baron je jedním z posledních žijících skautů legendárních oddílů Legio Angelicy. (Z lat. Andělské legie). Oddíly však původně neměly s Junákem mnoho společného. Vznikly jako spolky ministrantů, tedy dětí, které pomáhaly katolickým kněžím při bohoslužbách.

Ministranty vedl benediktýn Metod Klement. „Tuším, že ještě v roce 1933 tento páter napsal, že ministrant musí být dochvilný a plně oddaný farnosti. Před kostelní službou nesmí dávat přednost jiným organizacím jako je Skaut, Sokol, Orel,“ říká historik z USTR Jan Synek.

Klementův odmítavý postoj k Junáku se radikálně změnil, když odjel k Jadranu léčit si lupénku. Náhodou se tu potkal s vůdcem tamějších skautů Tihamérem Tóthem. Do Československa se vrátil okouzlen tímto světovým hnutím, které vede mladé lidi k samostatnosti, vojenským a zálesáckým dovednostem a charakternosti. Party ministrantů Legie se připojily ke Svojsíkovým junáckým oddílům. Formálně přestaly existovat, když je zakázali nacisté v roce 1940.

František Wretzl v kroji Legio Angelica, 1934.jpg

Vzpomínky Františka Wretzla tentokrát zaznamenali Junáci v rámci svého projektu Skautské století www.skautskestoleti.cz. Celé nijak neupravené vzpomínky Františka Wretzla najdete na internetovém portálu a www.pametnaroda.cz.

Jeho vyprávění poslouchejte v dalších Příbězích 20. století, v nedělní premiéře ve 20 hodin 16. června ve vysílání Českého rozhlasu Plus nebo v repríze na Radiožurnálu v sobotu 22. června ve 21 hodin.

autor: Mikuláš Kroupa
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.