Výstava „A vypravuj synu svému...“ – Hagady ve sbírkách Židovského muzea v Praze
V úterý 30. března začíná jeden z největších židovských svátků – Pesach. Připomíná vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví, jak je zaznamenáno v biblické knize Exodus. Při této příležitosti uspořádalo Židovské muzeum v Praze v galerii Roberta Guttmanna výstavu s názvem „A vypravuj synu svému...“ Představuje výběr nejstarších a nejzajímavějších hagad – liturgických knih pesachového vyprávění – z bohatých fondů Židovského muzea.
Hagada patří k nejpopulárnějším liturgickým knihám judaismu. Zaznamenává úkony spojené s přípravou oslavy svátku Pesach, průběh domácí bohoslužby, modlitby a čtení o vyjití Izraele z egyptského otroctví. Tyto události stály v samém základu existence izraelského národa, říká ředitel židovského muzea Leo Pavlát.
Leo Pavlát: „Svátek Pesach je první z takzvaných poutních svátků popsaných v Tóře. Má zcela zásadní význam, je to jednak svátek svobody fyzické, je to svátek, který připomíná zrození Izraele, Židů jako národa. Od svobody fyzické je cesta na Sinaj, kde je darována Tóra, což je symbol svobody ducha, a potom cesta do zaslíbené země.“
Svátek Pesach se také nazývá svátkem nekvašených chlebů.
Leo Pavlát: „To proto že se jedí jenom tak zvané macot, přičemž v domech nemá být vůbec nic kvašeného, protože v Talmudu se píše, že kvas je symbolem zla, takže tím se dává symbolicky najevo, že Izrael na počátku své cesty usiluje o naprosté očištění.“
Pesach začíná symbolickou domácí hostinou seder. Celý tento rodinný rituál zaznamenává právě hagada. Židovské muzeum v Praze spravuje asi 350 těchto knih, na výstavě se návštěvníkům nabízí reprezentativní výběr, říká kurátor Michal Bušek:
Michal Bušek: „Chtěli jsme poukázat především na rozmanitost té výtvarné podoby a samozřejmě i na tu regionální škálu, která je u nás zastoupena. Mezi nejstarší exponáty patří rukopisné Hagady. Muzeum vlastní dvě úplné rukopisné Hagady a jeden fragment. My jsme se snažili ukázat návštěvníkům co nejvíce, proto tedy na projekci budou moci vidět tyto tři rukopisné Hagady v celé jejich kráse.“
K nejstarším tiskům, které jsou vystaveny ve vitrínách, patří benátské vydání Hagady z roku 1599 a amsterdamské z roku 1695. Vystaveno je i faksimile první tištěné pražské hagady Geršoma ben Šeloma ha-Kohena. Po vzhledové stránce prošly hagady v průběhu staletí velkou proměnou. Je to patrné zvláště na ilustracích, které slouží k výuce dětí. Moderní hagady tak vypadají jako kreslené dětské knihy a ani komiksová vydání nejsou výjimkou.
