50 let NASA - Mezinárodní vesmírná stanice
Buduje se deset let, je stále větší a létá nám nad hlavou. Ano, je to Mezinárodní vesmírná stanice. Za jasného počasí ji můžete vidět přelétat na obloze jako jasnou hvězdu. Stanice je obrovským mezinárodním projektem, díky kterému započala v podstatě nepřetržitá přítomnost člověka ve vesmíru.
V našem výčtu největších projektů NASA nesmí chybět projekt, který vzniká už deset let za široké mezinárodní spolupráce. Je to Mezinárodní vesmírná stanice. Obíhá kolem Země ve výšce 350 kilometrů a se svou rychlostí téměř 30 tisíc kilometrů za hodinu stihne 15 obletů v jednom dni.
Ani Freedom ani Alfa
Dnes už je historie jejího vzniku překvapivě málo známa. Tak si ji pojďme připomenout. Všechno začalo už roku 1984, kdy americký prezident Ronald Reagan vyhlásil plán stavby vesmírné stanice pojmenované Freedom, tedy Svoboda. Ale jako obvykle, nedostatek financí přípravu stavby brzdil stále víc a víc. Pomohl až zájem dalších států. Roku 1991 se k plánu výstavby připojily Kanada, Japonsko, Evropská vesmírná agentura a roku 1993 i Rusko.
V tu dobu se stanici říkalo Alfa, jako že bude první stejně, jako toto písmeno v řecké abecedě. Jenomže Rusové byli proti, protože za první považovali svůj Mir. A tak se přešlo na název, který známe dnes, tedy Mezinárodní vesmírná stanice. Anglicky je to International Space Station, a proto ta běžně používaná zkratka ISS.
Rok 1995 se dá považovat za počátek přípravy na výstavbu, protože začala zkušební spojení mezi stanicí Mir a raketoplány. Bylo potřeba natrénovat připojování ke stanici a výměny posádek.
Vesmírná stavebnice
Výstavba samotné ISS začala 20. listopadu 1998, kdy odstartovala raketa Proton s ruským modulem Zarja. O 16 dní později se se Zarjou setkal raketoplán Endeavour a ze svého nákladovém prostoru k ní připojil modul Unity. ISS je tedy skládána jako stavebnice, kde jednotlivé moduly vznikají každý zvlášť v různých zemích, ale podle předem vyprojektovaného plánu. V roce 2000 byl připojen další modul Zvezda, stanice se stala obyvatelnou a mohla se na ní zabydlet první posádka. V roce 2001 přibyl americký modul Destiny a v roce 2007 Harmony. No a letos přispěla Evropa modulem Columbus a Japonsko modulem Kibo.
Aby stanice umožnila člověku pobýt ve vesmíru, pouhé spojení několika kabinek jistě nestačí. Velmi důležitou součástí je systém, který zabezpečuje životní podmínky na palubě. Stará se vlastně o všechno, co je nutné k přežití. V první řadě je to atmosférický tlak a dýchatelný vzduch. Chcete-li ale strávit na palubě ISS delší dobu, potřebujete mnohem víc. Podpůrný systém života je zodpovědný také za skladování odpadu, sběr vody z umyvadel, sprch a záchodů a její recyklaci, ale také dokáže uhasit případný požár. Je to tedy rozhodně nepostradatelný "člen posádky".
Bez proudu není věda
Jedním z hlavních cílů ISS je poskytovat místo pro výzkum, který vyžaduje nestandardní podmínky. Ve vesmíru se provádí experimenty zejména z oblasti biologie, fyziky, astronomie a také meteorologie. Ke třem momentálně fungujícím laboratorním modulům se v blízké budoucnosti připojí další čtyři a oblasti výzkumu se tak snad zase o něco rozšíří.
Energie na provozování celé stanice, všech přístrojů a zařízení se samozřejmě nedá doručovat ze Země, a tak si ji musí kosmonauti ve vesmíru vyrábět sami. Na to slouží solární panely, podobné těm, které dneska vídáme na střechách rodinných domků, jen ve větším formátu.
Dostavba na dohled
K postavení stanice je zapotřebí více než 40 montážních letů, z toho by asi 33 měly obstarat raketoplány a zbytek je zabezpečován starty klasických raket. Zhruba 11 startů nás ještě čeká. Po svém dokončení bude mít ISS hmotnost okolo 400 tun, rozpětí bude 108,4 metru a délka pak 74 metrů - klidně si ji můžeme představit na ploše fotbalového stadionu.
Až bude ISS zcela dostavena, bude se stálá posádka skládat ze šesti členů, zatím jsou na stanici většinou tři kosmonauti. Výstavbu stanice sice opozdila havárie raketoplánu Columbia v roce 2003, no ale hlavně, že se pokračuje dál. Stanice by měla být dostavěna do konce roku 2010 a až se tak stane, NASA spolu se svými partnery vstoupí do historie.
Další informace o NASA u příležitosti 50. výročí jejího založení se dozvíte ve speciálním vydání pořadu Nebeský cestopis v sobotu 4. října od 20 hodin. Přehled článků o NASA na stránkách ČRo Leonardo.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
